Ipuwerův papyrus
Ipuwerův papyrus (oficiálně Papyrus Leiden I 344 recto) je staroegyptský hieratický papyrus, který vznikl během 19. dynastie Starého Egypta a nyní je uložen v Rijksmuseum van Oudheden v Leidenu v Nizozemsku. Obsahuje "Ipuwerovy napomenutí", neúplné literární dílo, jehož původní sepsání je datováno nejdříve do pozdní 12. dynastie Starého Egypta (cca 1991–1803 př. n. l.).
Objev a historie
Ipuwerův papyrus byl objeven v roce 1828 egyptským badatelem Henriem Saltsem v hrobce v Thébách. Poté byl prodán nizozemskému egyptologovi C. J. C. Reuvensovi, který jej v roce 1838 daroval Leidenské univerzitě.
Obsah
Ipuwerův papyrus obsahuje 17 sloupců textu, z nichž některé jsou poškozené nebo nečitelné. Text je napsán v hieratickém písmu a obsahuje "Ipuwerovy napomenutí", báseň nebo nářek, který popisuje chaos a úpadek v Egyptě. Báseň je rozdělena do několika částí, které popisují různé aspekty společenského rozkladu, včetně:
Zkáza řádu: Báseň začíná popisem zhroucení společenského řádu, kdy bohatí utlačují chudé a vládci ztratili svou moc.
Přírodní katastrofy: Báseň popisuje řadu přírodních katastrof, včetně hladomoru, moru a povodní.
Společenský rozklad: Báseň popisuje úpadek morálky, kdy lidé kradou, lžou a zrazují se navzájem.
Náboženský chaos: Báseň popisuje ztrátu víry v bohy a zhroucení náboženských institucí.
Naděje na obnovu: Báseň končí nadějí na obnovu a návrat k řádu.
Význam
Ipuwerův papyrus je důležitým historickým dokumentem, který poskytuje vhled do společenských a politických podmínek ve Starém Egyptě. Báseň nabízí živý popis chaosu a úpadku, který Egypt zažil během přechodného období mezi Střední a Novou říší.
Papyrus také poskytuje cenné informace o staroegyptské literatuře a náboženství. Báseň je jedním z nejstarších známých příkladů egyptské literatury a obsahuje odkazy na staroegyptské mýty a víry.
Datum a autorství
Datum sepsání Ipuwerových napomenutí není známo s jistotou. Vědci se domnívají, že báseň byla původně napsána v pozdní 12. dynastii (cca 1991–1803 př. n. l.), ale byla revidována a upravována v průběhu času.
Autorství básně je také neznámé. Někteří vědci se domnívají, že ji napsal Ipuwer, vysoký úředník na dvoře Amenemheta I., zatímco jiní věří, že je dílem neznámého autora.
Vliv
Ipuwerův papyrus měl hluboký vliv na egyptskou literaturu a náboženství. Báseň byla široce čtena a studována ve starověkém Egyptě a její vliv je patrný v pozdějších egyptských textech.
Papyrus také ovlivnil moderní egyptologii a poskytl vědcům cenné informace o staroegyptské společnosti, politice a kultuře.