Zlomek (z latinského
fractus
, "zlomený") představuje část celku nebo obecněji libovolný počet stejných částí. Ve běžné mluvě zlomek popisuje, kolik částí určité velikosti existuje, například polovina, osm pětin, tři čtvrtiny.
Obecný, prostý nebo jednoduchý zlomek (například 1/2 a 17/3) se skládá z celočíselného čitatele, který je umístěn nad čarou (nebo před lomítkem, např. 1⁄2), a nenulového celočíselného jmenovatele, který je umístěn pod (nebo za) touto čarou. Jsou-li tato čísla kladná, pak čitatel představuje počet stejných částí a jmenovatel označuje, kolik těchto částí tvoří jednotku nebo celek. Například ve zlomku 3/4 čitatel 3 označuje, že zlomek představuje 3 stejné části, a jmenovatel 4 označuje, že 4 části tvoří celek. Obrázek vpravo ilustruje 3/4 dortu.
Zlomky se také používají k vyjádření poměrů a dělení. Zlomek 3/4 lze tedy použít i k vyjádření poměru 3:4 (poměr části k celku) a dělení 3 ÷ 4 (tři děleno čtyřmi).
Můžeme také psát záporné zlomky, které představují opak kladného zlomku. Například pokud 1/2 představuje zisk půl dolaru, pak -1/2 představuje ztrátu půl dolaru. Kvůli pravidlům dělení znaménkových čísel (která mimo jiné uvádějí, že záporné děleno kladným je záporné), -1/2, -1/2 a 1/-2 představují stejný zlomek – záporná polovina. A protože záporné děleno záporným dává kladné, -1/-2 představuje kladnou polovinu.
V matematice se množina všech čísel, která lze vyjádřit ve tvaru a/b, kde a a b jsou celá čísla a b není nula, nazývá množina racionálních čísel a je reprezentována symbolem Q nebo ℚ, což znamená kvocient. Číslo je racionální číslo právě tehdy, když ho lze zapsat v tomto tvaru (tj. jako obecný zlomek). Slovo zlomek však lze použít také k popisu matematických výrazů, které nejsou racionální čísla. Příklady tohoto použití zahrnují algebraické zlomky (kvoty algebraických výrazů) a výrazy, které obsahují iracionální čísla, jako např. √2/2 (viz odmocnina ze 2) a π/4 (viz důkaz, že π je iracionální).