Tesarakontéra (řecky: τεσσαρακοντήρης, „čtyřicetivelicová“), nebo jednoduše „čtyřicítka“, byla velmi velká válečná galeja, kterou údajně nechal postavit v helénistickém období Ptolemaios IV. Filopatór z Egypta. Loď byla popsána v několika antických pramenech, včetně ztraceného díla Kallixena z Rhodu a dochovaných textů Athénaia a Plútarcha. Podle těchto popisů, které potvrdil moderní výzkum Lionela Cassona, byla loď enormní velikosti, což z ní činilo nepraktickou a účinnou válečnou loď. Název „čtyřicítka“ se nevztahuje k počtu vesel, ale k počtu veslařů v každé řadě vesel, která loď poháněla. V popisované velikosti by to byla největší loď postavená v antickém světě a pravděpodobně největší plavidlo poháněné lidskou silou, které kdy bylo postaveno. Popis Podle Athénaia byla tesarakontéra dlouhá 128 loktů (přibližně 60 metrů) a široká 18 loktů (přibližně 8,5 metru). Měla čtyři řady vesel, přičemž každá řada měla 40 veslařů. Celkový počet veslařů tedy činil 160. Loď měla tři stěžně a byla vybavena bronzovým beranem na přídi. Její trup byl zhotoven z cypřišového dřeva a její vesla byla vyrobena z jedle. Účel Tesarakontéra byla postavena jako prestižní plavidlo, nikoli jako účinná válečná loď. Její obrovská velikost ji činila nepraktickou pro manévrování v bitvě a její četní veslaři by vyžadovali obrovské množství potravin a vody. Loď byla údajně používána k přepravě Ptolemaia IV. a jeho dvora při slavnostních příležitostech. Byla také používána k zastrašování nepřátel a k demonstraci moci Ptolemaiovské říše. Historický význam Tesarakontéra byla jedním z největších a nejpokročilejších plavidel postavených v antickém světě. Její velikost a konstrukce ukazují na vysokou úroveň technického umění a inženýrských schopností té doby. Loď také poskytuje vhled do politické a kulturní atmosféry helénistického období. Její stavba byla projevem moci a prestiže Ptolemaiovské říše a odráží touhu po velkoleposti a podívané, která byla v té době běžná.
Facebook Twitter