Klinkerová konstrukce lodí Klinkerová konstrukce (také známá jako překrývaná) je metoda stavby lodí, při níž se překrývají hrany trupů lodí. Kde je to u větších plavidel nezbytné, lze kratší desky spojit konec ke konci, čímž vznikne delší pás nebo deska trupu. Tato technika vznikla ve Skandinávii a byla Anglosasy, Frísy a Skandinávci používána ve velkém měřítku, a to zejména u lodí známých jako kog, které využívala Hanzovní liga. Klinkerovou konstrukci ve velkých lodích nahradila karvelová konstrukce, u níž jsou hrany desek kladeny hladce, šev na šev, a to s rostoucích nároků na kapacitu, které překonaly meze klinkerové konstrukce, například u větších vraků. (Viz níže srovnání klinkerové a karvelové konstrukce.) Příklady klinkerových lodí, které přímo vycházejí z raného středověku, lze spatřovat v tradičních kulato-kýlových skifech na Temži a ve větších nákladních norfolských vorších v Anglii. Historie Klinkerová konstrukce lodí má dlouhou a bohatou historii, sahající až do pravěku. Nejstarší důkazy této techniky pocházejí z neolitických vykopávek v severní Evropě, kde byly nalezeny pozůstatky lodí s překrývanými deskami. Během bronzové a železné dobou byla klinkerová konstrukce běžně používána pro stavbu lodí v různých částech Evropy, včetně Středomoří, Baltu a Skandinávie. Ve vikingské éře se klinkerová konstrukce stala dominantní metodou stavby lodí ve Skandinávii. Vikingové zdokonalili tuto techniku a vyvinuli pokročilé lodní konstrukce, které jim umožnily plavit se po mořích a řekách po celém světě. Vikingové také používali klinkerovou konstrukci při stavbě dlouhých lodí, které byly schopny přepravovat velké náklady a vojáky na velké vzdálenosti. Klinkerová konstrukce byla používána i po vikingské éře a zůstala oblíbenou technikou stavby lodí ve středověku a raném novověku. Byla běžně používána pro stavbu obchodních lodí, válečných lodí a rekreačních plachetnic. V 19. století byla klinkerová konstrukce nahrazena karvelovou konstrukcí u velkých lodí, ale stále se používá u menších plachetnic a člunů. Technika Klinkerová konstrukce lodí je relativně jednoduchá technika, která zahrnuje překrývání hran trupů lodí. Desky se obvykle vyřezávají ze dřeva a jejich tloušťka se pohybuje od 1,5 do 5 cm. Desky se překrývají asi o 5-10 cm a jsou spojeny nýty nebo šrouby. Překrytí desek vytváří vodotěsné spojení, které zabraňuje vniknutí vody do lodi. Klinkerová konstrukce má řadu výhod oproti jiným metodám stavby lodí. Je relativně levná a snadno opravitelná. Klinkerové lodě jsou také poměrně lehké a pružné, což jim umožňuje plavbu i v drsných vodách. Srovnání s karvelovou konstrukcí Karvelová konstrukce je další běžnou metodou stavby lodí, při níž jsou hrany desek kladeny hladce, šev na šev. U karvelové konstrukce se desky obvykle vyřezávají ze dřeva a jejich tloušťka se pohybuje od 2,5 do 10 cm. Desky jsou spojeny lepidlem nebo tmelem a jejich spojení je utěsněno plátěnými pásy nebo jinými materiály. Karvelová konstrukce má řadu výhod oproti klinkerové konstrukci. Je pevnější a vodotěsnější, což umožňuje stavět větší a těžší lodě. Karvelové lodě jsou také rychlejší a efektivnější, protože mají menší odpor vody. Klinkerová konstrukce je však levnější a snadněji opravitelná než karvelová konstrukce. Klinkerové lodě jsou také poměrně lehké a pružné, což jim umožňuje plavbu i v drsných vodách. Volba mezi klinkerovou a karvelovou konstrukcí nakonec
Facebook Twitter