Katapult Katapult je balistické zařízení používané k vymrštění projektilu na velkou vzdálenost bez použití střelného prachu nebo jiných pohonných látek – zejména různé typy starověkých a středověkých obléhacích strojů. Katapult využívá k pohonu svého nákladu náhlé uvolnění uložené potenciální energie. Většina přeměňuje energii napětí nebo torze, která byla pomaleji a ručně vybudována uvnitř zařízení před uvolněním, pomocí pružin, luků, zkrouceného lana, gumy nebo jakéhokoli z mnoha dalších materiálů a mechanismů. Katapult se používá již od starověku a ukázalo se, že je jedním z nejvytrvalejších účinných mechanismů ve válčení. V moderní době se tento termín může vztahovat na zařízení od jednoduchého ručního nástroje (také nazývaného „prak“) až po mechanismus pro vypouštění letadel z lodi. Nejstarší katapulty pocházejí nejméně ze 7. století př. n. l., kdy král judský Uzzijáš zaznamenal, že vybavil zdi Jeruzaléma stroji, které střílely „velké kameny“. Katapulty jsou zmíněny v Yajurvede pod názvem „Jyah“ v kapitole 30, verši 7. V 5. století př. n. l. se v Číně objevil mangonel, typ trakčního trebuchetu a katapultu. Rané použití bylo také připisováno Adžatashatruovi z Magadhy v jeho válce proti Licchaviům v 5. století př. n. l. Řecké katapulty byly vynalezeny na počátku 4. století př. n. l. a Diodorus Siculus je dosvědčil jako součást výbavy řecké armády v roce 399 př. n. l. a následně byly použity při obléhání Motye v roce 397 př. n. l.
Facebook Twitter