Navigace Navigace je proces určování polohy a směru pohybu na vodě nebo ve vzduchu pomocí pevných referenčních bodů na moři nebo na zemi. Obvykle se používá námořní nebo letecká mapa k určení polohy plavidla nebo letadla vzhledem k požadovanému kurzu nebo cíli. Horizontální poloha se může určit pomocí známých referenčních bodů zrakem nebo radarem. Vertikální polohu lze určit pomocí hloubkoměru k určení hloubky vodního útvaru pod plavidlem nebo pomocí výškoměru k určení nadmořské výšky letadla, z čehož lze odvodit jeho vzdálenost nad zemí. Navigace plavidel se obvykle provádí blízko pobřeží nebo na vnitrozemských vodních cestách. Navigace letadel se provádí za podmínek vizuálního letu. Terénní navigace je příbuzný obor, který využívá topografickou mapu, zejména při použití v neprůchodném terénu. Podobné techniky používají potápěči pro podvodní navigaci. Navigace na vodě Navigace na vodě se nazývá pilotování a provádí se pomocí námořní mapy a kompasu. Navigátor určuje polohu plavidla pomocí zaměřovacích bodů na pobřeží nebo na moři, jako jsou majáky, bóje nebo ostrovy. Hloubkoměr se používá k měření hloubky vody a k určení polohy plavidla vzhledem k podmořským překážkám. Navigace ve vzduchu Navigace ve vzduchu se nazývá letecká navigace a provádí se pomocí letecké mapy a přístrojů v letadle, jako je výškoměr, rychloměr a kompas. Navigátor určuje polohu letadla pomocí zaměřovacích bodů na zemi, jako jsou města, letiště nebo řeky. Radar se používá k detekci překážek a ke sledování polohy letadla vzhledem k ostatním letadlům. Terénní navigace Terénní navigace se provádí pomocí topografické mapy a kompasu. Navigátor určuje polohu pomocí přírodních prvků, jako jsou řeky, hory a lesy. Používají se také GPS přijímače k určení přesné polohy. Podvodní navigace Podvodní navigace se provádí pomocí kompasu, hloubkoměru a sonaru. Potápěči používají také přírodní prvky, jako jsou skalní útvary a korálové útesy, k orientaci.
Facebook Twitter