Zpátky Domů

Článek | Zjistil.cz

Český název: Starověké Kartágo
Anglický název: Ancient Carthage

Kartágo Kartágo bylo starověké semitské město, které se nacházelo v severní Africe. Původně to byla osada v dnešním Tunisku, později se stalo městským státem a následně říší. Kartágo založili Féničané v devátém století před naším letopočtem a svého vrcholu dosáhlo ve čtvrtém století před naším letopočtem, kdy bylo jednou z největších metropolí na světě. Bylo centrem Kartáginské říše, velké mocnosti vedené punským lidem, který ovládal starověké západní a střední Středomoří. Po punských válkách bylo Kartágo zničeno Římany v roce 146 před naším letopočtem, kteří později město nákladně přestavěli. Historie Kartágo bylo založeno kolem roku 814 před naším letopočtem kolonisty z Tyru, předního fénického městského státu ležícího v dnešním Libanonu. V sedmém století před naším letopočtem, po dobytí Féniky Novoasyrskou říší, se Kartágo stalo nezávislým a postupně rozšiřovalo svou ekonomickou a politickou hegemonii po celém západním Středomoří. Do roku 300 před naším letopočtem Kartágo ovládalo díky své rozsáhlé síti kolonií, vazalských států a satelitních států, kterou držela pohromadě námořní dominance nad západním a středním Středomořím, největší území v regionu, včetně pobřeží severozápadní Afriky, jižního a východního Iberského poloostrova a ostrovů Sicílie, Sardinie, Korsiky, Malty a Baleárského souostroví. Tripolis zůstal autonomní pod autoritou místních libyjsko-féničských obyvatel, kteří platili nominální tribut. Mezi největšími a nejbohatšími městy starověkého světa poskytovala Kartágu jeho strategická poloha přístup k úrodné půdě a významným námořním obchodním cestám. Jeho rozsáhlá obchodní síť sahala až do západní Asie a severní Evropy a poskytovala celou řadu komodit z celého starověkého světa, kromě lukrativního vývozu zemědělských produktů a průmyslového zboží. Tuto obchodní říši zajišťovalo jedno z největších a nejmocnějších námořnictev ve starověkém Středomoří a armáda složená převážně ze zahraničních žoldnéřů a pomocných vojsk, zejména Iberi, Baleáři, Galové, Britové, Siciliáni, Italové, Řekové, Numidové a Libyjci. Jako dominantní mocnost západního Středomoří se Kartágo nevyhnutelně dostalo do konfliktu s mnoha sousedy a rivaly, od Berberů v severní Africe až po vznikající Římskou republiku. Po staletích konfliktu se sicilskými Řeky vyvrcholila jeho rostoucí konkurence s Římem v punských válkách (264–146 př. n. l.), které přinesly některé z největších a nejvyspělejších bitev starověku. Kartágo se po druhé punské válce jen těsně vyhnulo zničení, ale v roce 146 př. n. l. bylo Římany zničeno po třetí punské válce. Římané později na jeho místě založili nové město. Všechny zbytky kartáginské civilizace se dostaly pod římskou nadvládu v prvním století našeho letopočtu a Řím se následně stal dominantní středomořskou mocností, což mu vydláždilo cestu k jeho vzestupu jako velké říše. Kultura a společnost Navzdory kosmopolitní povaze své říše zůstala kultura a identita Kartága zakořeněna ve svém kenaanském dědictví, byť v lokalizované variantě známé jako punská. Stejně jako u jiných fénických národů byla jeho společnost městská, komerční a orientovaná na námořnictví a obchod; to se částečně odráží v jeho pozoruhodných inovacích, včetně sériové výroby, bezbarvého skla, mláticí desky a přístavu Cothon. Kartáginci byli známí svou obchodní zdatností, ambiciózními průzkumy a jedinečným systémem vlády, který kombinoval prvky demokracie, oligarchie a republikánství, včetně moderních příkladů brzd a protivah. Dědictví Přestože Kartágo bylo jednou z nejvlivnějších civilizací starověku, je převážně známo díky svému dlouhému a hořkému konfliktu s Římem, který ohrozil vzestup Římské republiky a téměř změnil běh západní civilizace. Vzhledem ke zničení prakticky všech kartáginských textů po třetí punské válce pochází většina toho, co je o jeho civilizaci známo, z římských a řeckých zdrojů, z nichž mnohé byly napsány během nebo po punských válkách a byly do různé míry ovlivněny nepřátelstvím. Populární a vědecké postoje ke Kartágu historicky odrážely převládající řecko-římský pohled, i když archeologický výzkum od konce 19. století pomohl vrhnout více světla a nuance na kartáginskou civilizaci.

Facebook Twitter