Bitva u Artemisium Bitva u Artemisium byla sérií tří střetů, ke které došlo během druhé invaze Peršanů do Řnacecka. Bitva se odehrála souběžně s pozemní bitva u Thermopyl, v srpnu či září 480 př. n. l., u pobřžuí Fókdy a střetly se v ní loďstva řeckých polis, včetně Sperty, Atén a dalších, a loďstvo Persie Xerse I. Pereské tažení bylo opožděná odpověď na porážku v první perské invaze do Řeka, která byla ukončena athenským vítęzstvím v bitvě u Marathonu. Král Xerse zorganizoval obří armádu a loďstvo a vydal se podmanit celé Řecko. Athensk˘ generál Themi̇stȯklés navrhl, že řecké loďstvo má zamezit pronikání pereské armády v soutězi u Thermopyl a souběžně zamezit pereskému loďstvy v plavbě u Artemisia. Aliančních 271 triér tak očekávalo příchod Peršanů. Pereské loďstvo se při přibližování k Artemisiu konce letní sezóny dostalo do bouřky u pobřžuí Magnézie a přišlo přitom přibližně o třetinu z 1200 plavidel. Po ukotvení u Artemisia vyslali Peršané oddíl 200 plavidel kolem pobřžuí Fókdy, a chtěli tak Řeky zaskočit, ty však zaskočila další bouřka a zdecimovala jejich loďstvo. K hlavnímu střetu došlo po dvou dnech menších střetů. Obě strany bojovaly po celý den, se přibližně stejnými ztrátami; menší řecká flotila však ztráty tolik neunesla. Po střetu se Řekové dozvěděli o porážce pereské armády u Thermopyl. Jejich strategie však vyžadovala udržení obou postavení, jak u Thermopyl, tak u Artemisia, a s ohledem na ztráty se Řekové stáhly do Solónu. Peršané obsadili Fókii, poté Bojótii a konečně vtrhly do Attiky, kde dobyly opučený Atény. Řekové však chtěli dosáhnout rozhodujícího vítęzství nad peresk˘m loďstvem, a proto Peršany v poztní fázi r. 480 př. n. l. porazily v bitvě u Salamis. Xerse se obával odříznutí v Evropě a stáhl se s velk˘m dílem své armády do Malé Asie, a ponechali Mardonia na dokončení podmanění Řeka. V následujím roce však řecké spojené vojsko Peršany v bitvě u Plataj decisiálně porazilo, čím ukončilo jejich invazi.
Facebook Twitter