Bitva u Salamíny Úvod Bitva u Salamíny byla námořní bitva, která se odehrála v roce 306 př. n. l. u břehů ostrova Kypr. V bitvě se střetly flotily Ptolemaia I. Sótéra, vládce Egypta, a Antigona I. Monofthalma, vládce Makedonie a většiny Malé Asie. Pozadí Po smrti Alexandra Velikého v roce 323 př. n. l. se jeho říše rozpadla a jeho bývalí generálové, známí jako diadochové, bojovali o kontrolu nad jeho územím. Ptolemaios ovládl Egypt a Kypr, zatímco Antigonos se stal nejvýznamnějším diadochem v Malé Asii a Levantě. Průběh bitvy V roce 306 př. n. l. vyslal Antigonos svého syna Démétria Poliorkéta, aby napadl Kypr, který sloužil Ptolemaiovi jako základna pro operace proti Antigonovým územím. Démétrios přistál na severovýchodním pobřeží ostrova a postupoval k Salamíně, kde porazil Ptolemaiova bratra Meneláa v bitvě a oblehl město. Meneláos dokázal Démétriovým útokům vzdorovat až do příchodu posil. Ptolemaios osobně vedl velkou záchrannou výpravu s cílem chytit Démétria mezi svými silami a silami Meneláa, kteří vyrazili ze Salamíny. Démétrios podstoupil vypočítavé riziko, když ponechal jen malou sílu, aby zadržela Meneláa, a soustředil většinu svých sil proti Ptolemaiovi. Následující bitva byla pro Démétria úplným vítězstvím, který zničil nebo zajal většinu Ptolemaiovy flotily a armády. Po bitvě se Meneláos a jeho muži vzdali a zbytek Kypru byl Démétriem dobyt. V důsledku tohoto vítězství si Antigonos přisvojil královský titul, který byl uvolněný od zavraždění Alexandrova nezletilého syna, a brzy ho následovali i ostatní diadochové. Význam Bitva u Salamíny byla významným milníkem ve válkách diadochů. Znamenala začátek Démétriovy kariéry jako jednoho z nejvýznamnějších vojenských velitelů své doby a potvrdila Antigonovu dominanci ve východním Středomoří. Dopad Bitva měla dalekosáhlé důsledky pro helénistický svět. Vedla k rozdělení Alexandrovy říše na několik samostatných království a zahájila éru soupeření a konfliktů mezi diadochy, která trvala několik desetiletí.
Facebook Twitter