Bitva u Aegatských ostrovů Bitva u Aegatských ostrovů byla námořní bitva, která se odehrála 10. března 241 př. n. l. mezi flotilami Kartága a Říma během první punské války. Odehrála se u Aegatských ostrovů, u západního pobřeží ostrova Sicílie. Kartágincům velel Hanno a Římanům celkově Gaius Lutatius Catulus, ale během bitvy velel Quintus Valerius Falto. Jednalo se o finální a rozhodující bitvu 23 let trvající první punské války. Římská armáda několik let blokovala Kartágince v jejich posledních pevnostech na západním pobřeží Sicílie. Římané, kteří byli téměř na mizině, si půjčili peníze na stavbu námořní flotily, kterou použili k rozšíření blokády na moře. Kartáginci shromáždili větší flotilu, kterou chtěli použít k dodání zásob na Sicílii. Poté by nalodilo velkou část kartáginské armády umístěné tam jako námořníky. Byla zachycena římskou flotilou a v těžkém boji lépe vycvičení Římané porazili nedostatečně obsazenou a špatně vycvičenou kartáginskou flotilu, která byla dále znevýhodněna tím, že byla naložena zásobami a ještě nenalodila svůj plný počet námořníků. V důsledku toho Kartágo požádalo o mír a souhlasilo s Lutatiovou smlouvou, podle které Kartágo postoupilo Sicílii Římu a zaplatilo značné reparace. Od té doby byl Řím vedoucí vojenskou mocností v západním Středomoří a stále více i v celém středomořském regionu. Pozadí První punská válka začala v roce 264 př. n. l., když se Řím a Kartágo střetly o kontrolu nad Sicílií. Válka se zpočátku nevyvíjela dobře pro Řím, který utrpěl několik porážek na moři. V roce 260 př. n. l. však Římané vyhráli rozhodující vítězství v bitvě u Mylae a získali kontrolu nad Messinskou úžinou. V následujících letech Římané postupně vytlačovali Kartágince ze Sicílie, až jim zůstala jen hrstka pevností na západním pobřeží. V roce 241 př. n. l. se Kartáginci rozhodli pokusit se prolomit římskou blokádu a znovu zásobit své síly na Sicílii. Shromáždili velkou flotilu 250 quinquerem, kterou velel Hanno. Římané pod vedením Gaia Lutatia Catula měli také velkou flotilu, ale byla menší než kartáginská, měla asi 200 quinquerem. Bitva Dne 10. března 241 př. n. l. se obě flotily setkaly u Aegatských ostrovů. Římská flotila byla rozdělena do tří divizí, zatímco kartáginská flotila byla rozdělena do čtyř divizí. Bitva začala tím, že Římané zaútočili na kartáginské centrum. Kartáginci se bránili urputně, ale Římané byli nakonec schopni prolomit jejich linii. Poté Římané zaútočili na kartáginské křídla a také je porazili. Kartáginci byli poraženi a ztratili 50 quinquerem potopených a 70 zajatých. Římané ztratili 30 quinquerem potopených a 50 poškozených. Kartáginci také ztratili 10 000 mužů, zatímco Římané ztratili jen málo mužů. Následky Bitva u Aegatských ostrovů byla rozhodujícím vítězstvím pro Řím. Kartágo bylo nuceno požádat o mír a v roce 241 př. n. l. byla podepsána Lutatiova smlouva. Smlouva stanovila, že Kartágo postoupí Sicílii Římu a zaplatí značné reparace. Kartágo také souhlasilo s tím, že nebude bez souhlasu Říma válčit s žádným státem na Sicílii nebo v Itálii. Bitva u Aegatských ostrovů byla významným milníkem v římských dějinách. Byla to první velká námořní bitva, kterou Řím vyhrál, a pomohla učinit z Říma dominantní mocnost ve Středomoří.
Facebook Twitter