Magadhská říše Magadhská říše byla království a říše, jedno ze šestnácti Mahajanapadů, „velkých království“ druhého období urbanizace, se sídlem v jižním Biháru na východní Gangské pláni ve starověké Indii. Magadha byla ovládána dynastií Brihadratha, dynastií Haryanka (544–413 př. n. l.), dynastií Shaishunaga (413–345 př. n. l.), dynastií Nanda (345–322 př. n. l.), dynastií Maurya (322–184 př. n. l.), dynastií Shunga (184–73 př. n. l.) a dynastií Kanva (73–28 př. n. l.). Po porážce Satavahanas z Deccanu v roce 28 př. n. l. ztratila většinu svých území a byla redukována na malé knížectví kolem Pataliputri. Za Maurjů se Magadha stala celoindickou říší pokrývající velké oblasti indického subkontinentu a Afghánistánu. Magadha hrála důležitou roli ve vývoji džinismu a buddhismu. Byla jádrem čtyř největších říší severní Indie, říše Nanda (přibližně 345 – přibližně 322 př. n. l.), říše Maurya (přibližně 322 – 185 př. n. l.), říše Shunga (přibližně 185 – 78 př. n. l.) a říše Gupta (přibližně 319 – 550 n. l.). Říše Pala také vládla Magadhu a udržovala královský tábor v Pataliputře. Pithipatí z Bodhgáji se označovali jako Magadhādipati a vládli v částech Magadhy až do 13. století.
Facebook Twitter