Historie Maroka Historie lidského osídlení v Maroku sahá až do spodního paleolitu, přičemž nejstarším známým nálezem je Jebel Irhoud. Později bylo Maroko součástí iberomaurské kultury, včetně Taforaltu. Historie Maroka sahá od založení Mauretanie a dalších starověkých berberských království až po založení marockého státu idrisovskou dynastií, po které následovaly další islámské dynastie, až po koloniální a nezávislá období. Archeologické důkazy ukázaly, že oblast byla osídlena hominidy přinejmenším před 400 000 lety. Zaznamenaná historie Maroka začíná fénickou kolonizací marockého pobřeží mezi 8. a 6. stoletím př. n. l., ačkoli oblast byla osídlena původními Berbery přibližně dva tisíce let předtím. V 5. století př. n. l. městský stát Kartágo rozšířil svou vládu nad pobřežními oblastmi. Zůstali tam až do konce 3. století př. n. l., zatímco vnitrozemí vládli domorodí panovníci. Domorodí berberští panovníci vládli území od 3. století př. n. l. do roku 40 n. l., kdy bylo připojeno k Římské říši. V polovině 5. století n. l. ji obsadili Vandalové, než ji v 6. století získala Byzantská říše. Oblast dobyli muslimové na počátku 8. století n. l., ale po berberském povstání v roce 740 se odtrhla od Umajjovského chalífátu. O půl století později byl marocký stát založen idrisovskou dynastií. Dynastie Saadi vládla zemi od roku 1549 do roku 1659, následovali Alaouité od roku 1667, kteří jsou od té doby vládnoucí dynastií Maroka.
Facebook Twitter