Chórezmská říše Chórezmská říše (persky خوارزمشاهیان, 1077–1231) byla sunnitsko-muslimská říše turkického původu. Chórezmové vládli většině dnešní střední Asie, Afghánistánu a Íránu v období 1077 až 1231, nejprve jako vazalové seldžucké říše a říše Kara Kitaj (západní Liao) a od roku 1190 jako nezávislí vládci, až do mongolského dobytí v letech 1219–1221. Chórezmská říše se nakonec stala „nejmocnější a nejagresivnější expanzivní říší v perských zemích“, porazila seldžuckou říši a ghúridskou říši a dokonce ohrožovala abbásovský chalífát. Na počátku 13. století byla říše považována za největší mocnost v muslimském světě. Odhaduje se, že říše pokrývala plochu 2,3 milionu kilometrů čtverečních až 3,6 milionu kilometrů čtverečních, což z ní fakticky dělá jednu z největších pozemních říší v historii. Říše, která byla vytvořena podle vzoru předchozí seldžucké říše, byla bráněna obrovskou jezdeckou armádou složenou převážně z kipčackých Turků. Chórezmská říše byla poslední turko-perskou říší před mongolskou invazí do střední Asie. V roce 1219 Mongolové pod svým vládcem Čingischánem napadli Chórezmskou říši a úspěšně ji celou dobyli během pouhých dvou let. Mongolové využili existujících slabin a konfliktů v říši, obléhali a drancovali nejbohatší města a jejich obyvatele mečem zabili v jedné z nejkrvavějších válek v lidské historii. Datum založení státu Chórezmšáhů zůstává předmětem debaty. Dynastie, která říši vládla, byla založena Anuš Tiginem (také známým jako Gharachai), původně turkickým otrokem vládců Gharchistanu, později mamlukem ve službách Seldžuků. Nezávislost Chórezmu na svých sousedech však dosáhl Alá ad-Dín Atsiz (vládl v letech 1127–1156), potomek Anuš Tigina.
Facebook Twitter