Švédské zámořské kolonie (švédsky: Svenska utomeuropeiska kolonier) byly zámořské kolonie ovládané Švédskem. Švédsko mělo zámořské kolonie od roku 1638 do roku 1663, v roce 1733 a od roku 1784 do roku 1878. Švédsko vlastnilo pět kolonií, z nichž čtyři byly krátkodobé. Kolonie se rozkládaly na třech kontinentech: v Africe, Asii a Severní Americe. Západoafrické pobřeží Švédská osada Cabo Corso na Zlatém pobřeží v dnešní Ghaně byla založena v roce 1650. Byla to jediná švédská kolonie v Africe a sloužila jako základna pro švédský obchod s otroky. V roce 1663 byla osada dobyta Dány a stala se součástí Dánského Zlatého pobřeží. Karibik Švédská kolonie Nové Švédsko byla založena v roce 1638 na řece Delaware v Severní Americe. Hlavním městem kolonie byl Fort Christina, který se nacházel v dnešním Wilmingtonu ve státě Delaware. Nové Švédsko bylo domovem asi 1 000 švédských osadníků a jeho ekonomika byla založena na zemědělství a obchodu s kožešinami. V roce 1655 byla kolonie dobyta Nizozemci a stala se součástí Nového Nizozemska. Indický subkontinent Švédská Východoindická společnost byla založena v roce 1731 a získala povolení obchodovat v Indii. Společnost založila obchodní stanice v Tranquebaru v dnešní Indii a v Gothenburg v dnešním Bangladéši. Švédská Východoindická společnost byla zrušena v roce 1784. Západní Indie Švédská kolonie Saint Barthélemy byla založena v roce 1784 na ostrově Saint Barthélemy v Karibiku. Hlavním městem kolonie byl Gustavia. Saint Barthélemy bylo domovem asi 5 000 švédských osadníků a jeho ekonomika byla založena na zemědělství a obchodu s otroky. V roce 1878 byla kolonie prodána Francii. Závěr Švédské zámořské kolonie byly krátkodobou záležitostí. Švédsko nemělo zdroje ani vojenskou sílu, aby udrželo rozsáhlou zámořskou říši. Švédské kolonie byly nakonec dobyty nebo prodány jiným evropským mocnostem.
Facebook Twitter