Helénský stát (řecky: Ελληνική Πολιτεία, Elliniki Politeia) byl kolaborantskou vládou Řecka v době okupace země mocnostmi Osy za druhé světové války. Vznik Helénský stát vznikl 30. dubna 1941 po německé invazi do Řecka a následné kapitulaci řecké armády. Německo a Itálie si rozdělily Řecko na okupační zóny, přičemž Německo kontrolovalo většinu pevniny a Itálie ostrovy. Helénský stát byl zřízen jako loutkový stát pod kontrolou Osy. Vláda Vládu Helénského státu tvořili kolaboranti, kteří byli loajální k Ose. Prvním premiérem byl generál Georgios Tsolakoglou, který byl jmenován Němci. Po jeho rezignaci v roce 1942 ho nahradil Konstantinos Logothetopoulos. V roce 1943 se premiérem stal Ioannis Rallis. Okupace Během okupace Řecka německými a italskými silami trpěl řecký lid hladem, nemocemi a násilím. Němci zaváděli tvrdá opatření a prováděli razie a popravy. Italská okupace byla méně represivní, ale i tak se Řekové museli potýkat s nedostatkem potravin a dalších zdrojů. Odboj Navzdory kolaborantské vládě se v Řecku zformoval silný odboj, který bojoval proti okupantům. Odboj byl tvořen různými skupinami, včetně komunistů, nacionalistů a royalistů. Odbojníci prováděli sabotáže, útoky na německé a italské jednotky a poskytovali podporu spojeneckým silám. Konec Helénského státu Helénský stát zanikl v říjnu 1944, kdy se německá armáda stáhla z Řecka. Spojenecké síly osvobodily zemi a řecká exilová vláda se vrátila do Athén. Po osvobození byla kolaborantská vláda postavena před soud a mnoho jejích členů bylo popraveno. Důsledky Okupace Řecka a existence Helénského státu měla pro zemi ničivé následky. Řecko utrpělo těžké hospodářské a lidské ztráty. Okupace také vedla k hlubokým politickým a sociálním rozkolům, které přetrvávaly i po válce.
Facebook Twitter