Řecká občanská válka
Řecká občanská válka byla ozbrojený konflikt v Řecku, který probíhal v letech 1946 až 1949. Jednalo se o střetnutí mezi komunistickými povstalci a vládou Království Řecka.
Pozadí
Kořeny války sahají do druhé světové války, kdy v Řecku působily dvě hlavní odbojové organizace: komunistická Národně osvobozenecká fronta (EAM) a antikomunistická Národní republikánská řecká liga (EDES). Po osvobození Řecka od nacistické okupace v roce 1944 vypukly mezi těmito dvěma organizacemi boje o moc, které přerostly v občanskou válku.
Strany konfliktu
Království Řecko: podporované Spojeným královstvím a Spojenými státy, vedla řecká vláda válku proti komunistickým povstalcům.
Demokratická armáda Řecka (DSE): komunistická povstalecká armáda, podporovaná Jugoslávií a Sovětským svazem.
Průběh války
Válka začala v roce 1946 a trvala tři roky. Povstalci ovládali značnou část řeckého venkova, ale vládní síly postupně získávaly převahu. V roce 1949 povstalci utrpěli rozhodující porážku a válka skončila.
Následky
Řecká občanská válka měla devastující dopad na zemi. Zahynulo více než 150 000 lidí a mnoho dalších bylo vysídleno. Válka také způsobila hluboké politické a sociální rozdělení v Řecku.
Mezinárodní význam
Řecká občanská válka byla prvním proxy konfliktem studené války. Spojené státy a Sovětský svaz se zapojily do konfliktu na obou stranách, což zvýšilo napětí mezi těmito dvěma supervelmocemi.
Důsledky
Řecká občanská válka měla řadu důsledků:
Řecko se stalo členem NATO a přijalo politiku Západu.
Komunistická strana Řecka byla zakázána a její členové byli pronásledováni.
Řecko se stalo dějištěm intenzivního boje mezi komunismem a antikomunismem, který pokračoval po celou dobu studené války.