Historie Thajska Thajská etnická skupina se stěhovala na pevninu jihovýchodní Asie po několik století. Slovo Siam (thajsky: สยาม, RTGS: Sayam) mohlo pocházet z páli (suvaṇṇabhūmi, „země zlata“), sanskrtu श्याम (śyāma, „tmavý“) nebo monštiny ရာမည (rhmañña, „cizinec“), pravděpodobně se stejným kořenem jako Shan a Ahom. Xianluo (čínsky: 暹羅) byl čínský název pro království Ayutthaya, sloučené z městského státu Suphannaphum, soustředěného v dnešním Suphan Buri, a městského státu Lavo, soustředěného v dnešním Lop Buri. Pro Thajce byl název jejich země většinou Mueang Thai. Označení země jako Siam západními zeměmi pravděpodobně pochází od Portugalců. Portugalské kroniky zaznamenaly, že Borommatrailokkanat, král Ayutthaya, vyslal v roce 1455 výpravu do sultanátu Malakka na jižním cípu Malajského poloostrova. Po dobytí Malakky v roce 1511 Portugalci vyslali diplomatickou misi do Ayutthaya. O století později, 15. srpna 1612, dorazila do „Silnice Syamu“ loď The Globe, obchodní loď Východoindické společnosti nesoucí dopis od krále Jakuba I. „Koncem 19. století byl Siam natolik zakořeněn v geografické nomenklatuře, že se věřilo, že pod tímto jménem a žádným jiným bude i nadále znám a pojmenován.“ Regionu vládly indoizované království, jako byli Monové, Khmerská říše a malajské státy Malajského poloostrova a Sumatry. Thajci založili své státy: Ngoenyang, království Sukhothai, království Chiang Mai, Lan Na a království Ayutthaya. Tyto státy mezi sebou bojovaly a byly neustále ohrožovány Khmery, Barmou a Vietnamem. V 19. a na počátku 20. století přežilo v jihovýchodní Asii evropskou koloniální hrozbu pouze Thajsko díky centralizačním reformám provedeným králem Chulalongkornem a protože se Francouzi a Britové rozhodli zachovat je jako neutrální území, aby se vyhnuli konfliktům mezi svými koloniemi. Po skončení absolutní monarchie v roce 1932 Thajsko vydrželo šedesát let téměř trvalé vojenské vlády předtím, než byla ustanovena demokraticky zvolená vláda.
Facebook Twitter