Geometrická umělecká éra Geometrická umělecká éra je fáze řeckého umění, která se vyznačuje převážně geometrickými motivy na malbách váz. Tato éra se rozvíjela ke konci řeckého temného věku, cca 900-700 př. n. l. Jejím centrem byly Atény a odtud se tento styl rozšířil do obchodních měst v Egejském moři. Řecký temný věk trval od cca 1100 do 750 př. n. l. a zahrnuje dvě období, protogeometrické a geometrické období, odkazující na charakteristický styl keramiky. Vázy měly v řecké společnosti různé účely, mimo jiné jako pohřební vázy a vázy pro symposia. Charakteristika geometrického umění Geometrické umění se vyznačuje jednoduchými geometrickými tvary, jako jsou čáry, trojúhelníky, čtverce a kruhy. Tyto tvary byly uspořádány do symetrických vzorů, které vytvářely dekorativní efekt. Geometrické motivy se často opakovaly a tvořily pásy nebo pruhy. Kromě geometrických tvarů se v geometrickém umění objevovaly také stylizované lidské a zvířecí postavy. Tyto postavy byly zobrazeny zjednodušeným a schematickým způsobem, s důrazem na geometrické tvary. Vývoj geometrického umění Geometrický styl se vyvinul z protogeometrického stylu, který se vyznačoval jednoduššími geometrickými vzory a menším důrazem na lidské a zvířecí postavy. Geometrický styl se stal sofistikovanějším a komplexnějším a zahrnoval širší škálu geometrických motivů a stylizovaných postav. Ke konci geometrické éry se objevily prvky orientálního umění, jako jsou motivy lotosových květů a sfing. Tyto vlivy vedly k rozvoji nového uměleckého stylu, známého jako orientální styl. Význam geometrického umění Geometrické umění je významným obdobím v řeckém umění, protože představuje přechod od temného věku k archaickému období. Tento styl byl důležitý pro rozvoj řecké keramiky a ovlivnil pozdější umělecké styly, jako je orientální a archaický styl. Geometrické umění také poskytuje cenné poznatky o řecké společnosti a jejích vírách a zvycích.
Facebook Twitter