Délský spolek (starořecky Δηλιακή συμμαχία, Déliaké symmachia) byla aliance řeckých městských států, která byla založena v roce 478 př. n. l. pod vedením Athén. Jejím účelem bylo pokračovat v boji proti perské říši po řeckém vítězství v bitvě u Platají na konci druhé perské invaze do Řecka. Moderní název spolku pochází z jeho oficiálního místa setkávání, ostrova Délos, kde se kongresy konaly v chrámu a kde stála pokladna, dokud ji Periklés v symbolickém gestu nepřesunul do Athén v roce 454 př. n. l. Krátce po svém založení začaly Athény používat prostředky spolku pro své vlastní účely, což vedlo ke konfliktům mezi Athénami a méně mocnými členy spolku. Do roku 431 př. n. l. vedla hrozba, kterou spolek představoval pro spartanskou hegemonii, v kombinaci s těžkopádnou kontrolou Athén nad Délským spolkem k vypuknutí Peloponéské války; spolek byl rozpuštěn po skončení války v roce 404 př. n. l. pod vedením spartanského velitele Lysandra. Vznik a účel Délský spolek byl založen v roce 478 př. n. l. po vítězství Řeků nad Peršany v bitvě u Platají. Cílem spolku bylo pokračovat v boji proti Peršanům a zabránit jim v další invazi do Řecka. Spolek byl otevřen všem řeckým městským státům, které se chtěly připojit. Členství bylo dobrovolné a státy mohly spolek kdykoli opustit. Každý členský stát měl v radě spolku jeden hlas a rozhodování se dělo většinovým hlasováním. Struktura a fungování Nejvyšším orgánem spolku byla rada, která se scházela na ostrově Délos. Rada rozhodovala o všech záležitostech spolku, včetně vojenských kampaní, diplomacie a financí. Spolek měl také pokladnu, která byla umístěna na ostrově Délos. Do pokladny přispívaly všechny členské státy a prostředky byly použity na financování vojenských kampaní a dalších výdajů spolku. Athénská hegemonie Ačkoli byl Délský spolek formálně aliancí nezávislých městských států, Athény rychle získaly dominantní postavení ve spolku. Athény měly nejsilnější námořnictvo v Řecku a také největší počet členů v radě spolku. Athény využívaly své dominantní postavení k prosazování svých vlastních zájmů. Začaly používat prostředky spolku pro své vlastní účely, například k financování svých vlastních vojenských kampaní. To vedlo ke konfliktům mezi Athénami a méně mocnými členy spolku. Peloponéská válka Do roku 431 př. n. l. vedla hrozba, kterou spolek představoval pro spartanskou hegemonii, v kombinaci s těžkopádnou kontrolou Athén nad Délským spolkem k vypuknutí Peloponéské války. Peloponéská válka byla dlouhá a krvavá válka mezi Spartou a jejími spojenci a Athénami a jejich spojenci. Válka skončila v roce 404 př. n. l. vítězstvím Sparty. Rozpuštění Po skončení Peloponéské války byl Délský spolek rozpuštěn. Sparta pod vedením Lysandra zavedla nový politický řád v Řecku, který ukončil aténskou hegemonii a obnovil nezávislost řeckých městských států.
Facebook Twitter