Rozšíření Makedonie za vlády Filipa II. Úvod Makedonské království, které se původně nacházelo na periferii klasických řeckých záležitostí, se za vlády Filipa II. (359-336 př. n. l.) stalo během pouhých 25 let dominantní silou ve starověkém Řecku. To bylo do značné míry zásluhou osobnosti a politiky tohoto krále. Filipův vzestup k moci Filip II. nejenže využíval efektivní diplomacii a manželské aliance k dosažení svých politických cílů, ale také reformoval starověkou makedonskou armádu v účinnou bojovou sílu. Makedonská falanga se stala charakteristickým znakem makedonské armády během jeho vlády a následného helénistického období. Jeho armáda a inženýři také rozsáhle využívali obléhací stroje. Filipův konflikt s Thráky a Ilyry Mezi Filipovy hlavní nepřátele z Thrákie patřil vládce Kersebleptes, který možná koordinoval dočasnou alianci s Athénami. V sérii tažení trvajících od roku 356 do 340 př. n. l. se Filipovi II. podařilo nakonec podrobit Kerseblepta jako svého tributárního vazala a v tomto procesu dobyl velkou část Thrákie. Filip II. také bojoval proti ilyrskému králi Bardyliovi, který ohrožoval vlastní Makedonii, a proti Grabovi II. a Pleuratovi v Ilyrii (soustředěné v dnešní Albánii). Na nově dobytých územích založil nová města, jako jsou Philippi, Philippopolis (dnešní Plovdiv v Bulharsku), Herakleia Sintike a Herakleia Lynkestis (dnešní Bitola v Severní Makedonii). Filipův konflikt s Athénami a Thébami Filip II. nakonec zahájil tažení proti městskému státu Athény a jejím spojencům v egejské oblasti, stejně jako proti Thébám po úpadku jejich hegemonie na pevninské části Řecka. Na obranu Amfiktyonické ligy v Delfách a ve spolupráci se Soluňskou ligou se Makedonie stala klíčovým hráčem ve třetí posvátné válce (356-346 př. n. l.), když porazila Fokidy vedené Onomarchusem v bitvě na Krokovém poli v roce 352 př. n. l. Když se Filip v roce 346 př. n. l. chystal zahájit přímý útok na Athény, setkal se s aténským poselstvem, které dojednalo mírovou smlouvu známou jako Filokratův mír. V důsledku toho se Makedonie a Athény staly spojenci, ale Athény byly nuceny vzdát se svých nároků na město Amfipolis (v dnešní střední Makedonii). Filokratův mír se nakonec zhroutil, když se mezi Athénami a Makedonií opět rozhořely nepřátelské akce. Démosthenés, aténský státník, který byl částečně zodpovědný za vyjednání mírové smlouvy, pronesl sérii řečí, v nichž vyzýval své aténské spoluobčany, aby se Filipovi II. postavili. Bitva u Chaeronie a následky Makedonská hegemonie nad Řeckem byla zajištěna jejich vítězstvím nad řeckou koaliční armádou vedenou Athénami a Thébami v bitvě u Chaeronie v roce 338 př. n. l. V jejím důsledku byla vytvořena federace řeckých států známá jako Korintský spolek, která spojila tyto bývalé řecké protivníky a další do formálního spojenectví s Makedonií. Korintský spolek zvolil Filipa za stratéga (tj. vrchního velitele) pro plánovanou invazi do achaimenovské říše Persie. Filip byl však zavražděn, než mohl kampaň zahájit, a tento úkol tak připadl jeho synovi a nástupci Alexandrovi Velikému.
Facebook Twitter