Pausaniás (řecky Παυσανίας) byl spartský regent a vojevůdce. V roce 479 př. n. l. jako velitel pozemních sil Helénské ligy zvítězil v bitvě u Platají proti Achaimenovské říši. Navzdory své roli v ukončení druhé perské invaze do Řecka se Pausaniás následně dostal pod podezření ze spiknutí s perským králem Xerxem I. Po období opakovaných zatčení a debat o jeho vině byl v roce 477 př. n. l. svými spartskými kolegy vyhladověn k smrti. To, co je známo o jeho životě, je převážně podle Thúkydidovy Historie peloponéské války, Diodórovy Bibliotheca historica a několika dalších klasických zdrojů. Raný život Pausaniás byl synem spartského krále Kleombrota a jeho matky Theano. Narodil se kolem roku 510 př. n. l. a byl členem královské rodiny Agiadovců. O jeho raném životě se ví jen málo, ale pravděpodobně získal tradiční spartskou výchovu, která kladla důraz na fyzickou zdatnost, vojenský výcvik a poslušnost. Vojenská kariéra V roce 480 př. n. l. vedl Pausaniás spartský kontingent v bitvě u Thermopyl. Tato bitva byla součástí druhé perské invaze do Řecka vedené králem Xerxem I. Sparťané a jejich spojenci pod velením Leonida I. se postavili proti přesile perské armády a bojovali až do posledního muže. Pausaniás přežil bitvu, ale byl těžce zraněn. V roce 479 př. n. l. byl Pausaniás zvolen velitelem pozemních sil Helénské ligy, koalice řeckých městských států, které se spojily, aby odrazily perskou invazi. Vedl spojeneckou armádu v bitvě u Platají, rozhodujícím vítězství, které ukončilo perskou invazi. Obvinění ze zrady Po bitvě u Platají se Pausaniás stal velmi vlivným mužem v Řecku. Byl jmenován regentem spartského krále Pleistarchuse, který byl ještě dítětem. Pausaniás však začal být podezříván ze zrady, protože přijal dary od perského krále Xerxe I. a choval se arogantně vůči svým spojencům. V roce 478 př. n. l. byl Pausaniás obviněn ze spiknutí s Peršany a byl odvolán ze své funkce velitele. Byl zatčen a vyslýchán, ale nebyl shledán vinným. Později byl znovu zatčen a uvězněn, ale podařilo se mu uprchnout do chrámu Athény Chalkioikos ve Spartě. Smrt Pausaniás zůstal v chrámu několik měsíců a doufal, že se očistí od obvinění. Sparťané však nakonec ztratili trpělivost a zazdili vchody do chrámu. Pausaniás byl ponechán uvnitř, aby zemřel hlady. Pausaniás zemřel v roce 477 př. n. l. Jeho tělo bylo vytaženo z chrámu a pohřbeno mimo městské hradby. Byl považován za zrádce a jeho památka byla potupena. Odkaz Pausaniás byl kontroverzní postavou. Byl skvělým vojevůdcem, který sehrál klíčovou roli v porážce perské invaze. Byl však také arogantní a ctižádostivý a nakonec byl obviněn ze zrady. Jeho smrt byla tragická a jeho odkaz zůstává dodnes sporný.
Facebook Twitter