Bitva u Ipsu Bitva u Ipsu se odehrála v roce 301 př. n. l. poblíž města Ipsus ve Frygii. Jednalo se o jednu z bitev válek diadochů, nástupců Alexandra Velikého. Na jedné straně stáli Antigonos I. Jednooký, makedonský vládce rozsáhlých území v Asii, a jeho syn Demetrios. Proti nim se postavila koalice tří dalších Alexandrovych nástupců: Kassandros, vládce Makedonie; Lýsimachos, vládce Thrákie; a Seleukos I. Níkátor, vládce Babylónie a Persie. Pouze jeden z těchto vůdců, Lýsimachos, byl skutečně jedním z Alexandrových somatofylaků (tělesných strážců). Síly Antigonos a Demetrios měli k dispozici asi 70 000 pěšáků, 10 000 jezdců a 75 válečných slonů. Koalice měla asi 64 000 pěšáků, 15 000 jezdců, 400 slonů a 120 kosákových vozů. Průběh bitvy Bitva začala s útokem slonů Antigona a Demetria. Tyto slony však byly zahnány slony koalice, které byly větší a silnější. Antigonova jízda se pak pokusila zaútočit na nepřátelskou pěchotu, ale byla odražena Lýsimachovou těžkou pěchotou. Mezitím Seleukos napadl Antigonovo levé křídlo se svými válečnými slony a těžkou pěchotou. Antigonova jízda se pokusila pomoci svému levému křídlu, ale byla poražena koaliční jízdou vedenou Kassandrem. Antigonos viděl, že bitva je ztracena, a pokusil se uprchnout. Byl však pronásledován a zabit Lýsimachovou jízdou. Demetrios uprchl z bojiště se zbytkem své armády. Následky Bitva u Ipsu znamenala konec Antigonova snu o vytvoření nové říše, která by nahradila Alexandrovu říši. Koalice rozdělila Antigonovu říši mezi sebe. Kassandros získal Makedonii, Lýsimachos Thrákii, Seleukos Babylónii a Persii a Demetrios vládl nad několika městy v Řecku a Malé Asii. Bitva u Ipsu také ukončila období válek diadochů. Následující období, známé jako období epigoniů, bylo relativně mírovým obdobím.
Facebook Twitter