Koiné řečtina Úvod Koiné řečtina (z řeckého ἡ κοινὴ διάλεκτος, "společný dialekt") byla rozšířená forma řečtiny, která se používala v období helénismu, římské říše a rané Byzantské říše. Vznikla šířením řečtiny po výbojích Alexandra Velikého ve 4. století př. n. l. a stala se lingua franca ve velké části Středomoří a na Středním východě v následujících staletích. Původ a vývoj Koiné řečtina vycházela především z attičtiny a příbuzných iónských dialektů s různými příměsemi způsobenými vyrovnáváním dialektů s jinými variantami. Obsahovala styly od konzervativních literárních forem až po mluvené hovorové jazyky té doby. Jako dominantní jazyk Byzantské říše se dále vyvinula ve středověkou řečtinu, která se pak změnila v moderní řečtinu. Literární koiné Literární koiné byla prostředkem mnoha postklasických řeckých literárních a odborných textů, jako jsou díla Plutarcha a Polybia. Je také jazykem Septuaginty (řecký překlad hebrejské bible ze 3. století př. n. l.), křesťanského Nového zákona a většiny raných křesťanských teologických spisů církevních otců. V tomto kontextu je koiné řečtina také známá jako "biblická", "novozákonní", "církevní" nebo "patristická" řečtina. Použití v liturgii Římský císař Marcus Aurelius psal své soukromé myšlenky v koiné řečtině v díle, které je nyní známé jako Hovory k sobě samému. Koiné řečtina se dodnes používá jako liturgický jazyk při bohoslužbách v řecké pravoslavné církvi a v některých řeckokatolických církvích. Charakteristika Koiné řečtina byla v mnoha ohledech zjednodušením klasické řečtiny. Ztratila některé gramatické rysy, jako je duál a aorist, a měla jednodušší slovní zásobu. Stala se také více analytickým jazykem, což znamená, že spoléhala více na předložky a členy k vyjádření gramatických vztahů. Vliv Koiné řečtina měla hluboký vliv na mnoho dalších jazyků. Byla základem pro středověkou a moderní řečtinu a také ovlivnila vývoj latiny, arménštiny, koptštiny a dalších jazyků. Závěr Koiné řečtina byla důležitým jazykem, který se používal v mnoha oblastech Středomoří a Středního východu po několik staletí. Byla jazykem literatury, náboženství a každodenního života a její vliv je patrný dodnes.
Facebook Twitter