Skytové Úvod Skytové byli starověký íránský nomádský národ jezdců, který migroval v 9. až 8. století př. n. l. ze Střední Asie do pontských stepí na území dnešní Ukrajiny a jižního Ruska, kde se usadili od 7. století př. n. l. do 3. století př. n. l. Skytové, kteří byli zruční v jízdě na koni, nahradili v 8. století př. n. l. Agathyrsy a Kimmerijce jako dominantní mocnost na západních euroasijských stepích. Historie Ve 7. století př. n. l. Skytové překročili Kavkazské hory a spolu s Kimmerijci často podnikali nájezdy na západní Asii. Potom, co je z oblasti vyhnali Médové, stáhli se Skytové zpět do pontských stepí a postupně je dobyli Sarmaté. Koncem 2. století př. n. l. bylo hlavní město značně pořečtěných Skytů v Tauridě, Skythská Neapolis, dobyto Mithridatem VI. a jejich území bylo včleněno do Bosporu. Ve 3. století n. l. byli Sarmaté a poslední zbytky Skytů poraženi Góty a v raném středověku byli Skytové a Sarmaté do značné míry asimilováni a pohlceni ranými Slovany. Dědictví Skytové hráli důležitou roli v etnogenezi Osetů, o kterých se předpokládá, že pocházejí z Alanů. Po zániku Skytů používali autoři starověkého, středověkého a raně novověkého období název „skytský“ pro označení různých obyvatel stepí, kteří s nimi nesouviseli. Umění Skytové hráli důležitou roli na Hedvábné stezce, rozsáhlé obchodní síti spojující Řecko, Persii, Indii a Čínu, a možná přispěli k prosperitě těchto civilizací. Usazení kovodělci vyráběli pro Skyty přenosné dekorativní předměty, které tvoří historii skytského zpracování kovů. Tyto předměty se zachovaly hlavně v kovu a tvoří osobité skytské umění.
Facebook Twitter