Helóti ve Spartě Helóti byli podrobeným obyvatelstvem, které tvořilo většinu populace Lakónie a Messénie, tedy území ovládaných Spartou. Od starověku se vedou spory o jejich přesnou charakteristiku, například zda tvořili starořecký kmen, společenskou třídu nebo obojí. Například Kritiás popisoval Helóty jako "nejvyšší otroky", zatímco podle Polluxe zaujímali postavení "mezi svobodnými lidmi a otroky". Byli vázáni na půdu a většinou pracovali v zemědělství a ekonomicky podporovali spartanské občany. Počet Helótů ve vztahu ke spartanským občanům se v průběhu historie spartanského státu měnil. Podle Hérodota bylo v době bitvy u Platají v roce 479 př. n. l. sedm Helótů na každého z 5000 spartanských vojáků. Potřeba udržet populaci Helótů pod kontrolou a zabránit povstání byla proto jednou z hlavních starostí Sparťanů. Helóti byli rituálně týráni a ponižováni. Každý podzim vyhlásila spartanská polis válku Helótům, což umožnilo členům Krypteie zabíjet je a týrat je bez obav z náboženských důsledků. Docházelo k povstáním a pokusům o zlepšení osudu Helótů, jako například ke spiknutí Cinadona. Povaha Helótů Povaha Helótů je složitá a historikové o ní stále diskutují. Někteří se domnívají, že Helóti byli původně řeckým kmenem, který byl Spartou podmaněn. Jiní tvrdí, že byli původně otroky nebo že jejich status byl kombinací obojího. Bez ohledu na svůj původ byli Helóti považováni za podřadné a neměli žádná občanská práva. Byli nuceni pracovat na půdě svých spartanských pánů a museli jim odvádět polovinu své úrody. Byli také nuceni nosit speciální oblečení a nemohli se účastnit veřejných shromáždění. Vztah mezi Helóty a Spartany Vztah mezi Helóty a Spartany byl napjatý a nepřátelský. Helóti byli považováni za hrozbu pro spartanskou nadvládu a Sparťané se neustále obávali povstání. Aby potlačili hrozbu vzpoury, používali Sparťané řadu metod, včetně rituálního týrání a ponižování. Krypteia Krypteia byla tajná policie, která byla pověřena udržováním kontroly nad Helóty. Členy Krypteie byli mladí spartští muži, kteří byli vysíláni do venkovských oblastí, aby hlídali Helóty a zabíjeli ty, kteří byli považováni za hrozbu. Xenelasia Xenelasia byl rituál, při kterém byli Helóti nuceni bojovat mezi sebou a zabíjet se navzájem. Cílem tohoto rituálu bylo zastrašit Helóty a zabránit jim ve vzpouře. Povstání Helótů Přes tvrdou represi došlo k několika povstáním Helótů. Nejznámějším povstáním bylo Messénské povstání, které trvalo od roku 464 do 455 př. n. l. Povstání bylo nakonec potlačeno, ale ukázalo, že hrozba povstání Helótů byla pro Spartu neustálou hrozbou. Závěr Helóti byli podrobeným obyvatelstvem, které hrálo důležitou roli ve spartanské společnosti. Byli zdrojem pracovní síly a ekonomické podpory pro spartanské občany, ale byli také považováni za hrozbu pro spartanskou nadvládu. Sparťané používali řadu metod, včetně rituálního týrání a ponižování, aby potlačili hrozbu vzpoury Helótů.
Facebook Twitter