Antisthenés (asi 446–366 př. n. l.) byl řecký filozof, žák Sókratův. Nejdříve se učil rétoriku u Gorgiase, ale později se stal horlivým stoupencem Sókratése. Přijal a rozvíjel etickou stránku Sókratova učení, prosazoval asketický život žitý v souladu s ctností. Pozdější spisovatelé ho považovali za zakladatele kynické filozofie.
Život
Antisthenés se narodil v Athénách jako syn otroka a svobodné Athéňanky. Kvůli svému původu byl považován za polovičního otroka, což mu znemožňovalo plné občanství. To ho mohlo přivést ke kynismu, který odmítal společenské konvence a zdůrazňoval hodnotu vnitřní ctnosti.
Učení
Antisthenés věřil, že ctnost je jediným dobrem a že všechny ostatní věci, jako je bohatství, sláva a potěšení, jsou lhostejné. Tvrdil, že ctnost lze dosáhnout pouze prostřednictvím askeze, tedy odříkání si materiálních požitků. Kynici žili jednoduchý život, spali na ulicích a jedli, co našli.
Antisthenés také rozlišoval mezi smyslem a referencí. Smysl je to, co je vyjádřeno slovem, zatímco reference je věc, kterou slovo označuje. Například slovo „kůň“ má smysl „čtyřnohé zvíře s hřívou“, ale odkazuje na konkrétní zvíře.
Odkaz
Antisthenés byl významným filozofem, který ovlivnil vývoj kynické filozofie. Jeho učení o ctnosti a askezi se stalo základem kynického způsobu života. Kynismus se stal populární filozofií mezi chudými a utlačovanými, kteří našli útěchu v myšlence, že štěstí lze nalézt v odmítnutí materiálního bohatství a přijetí ctnosti.
Antisthenés také ovlivnil stoiky, kteří přijali jeho důraz na ctnost a askezi. Stoikové však věřili, že ctnost lze dosáhnout i prostřednictvím rozumu a sebekontroly, zatímco kynici věřili, že ctnost lze dosáhnout pouze prostřednictvím askeze.
Citáty
„Ctnost je jediným dobrem.“
„Štěstí není v tom, co máš, ale v tom, čím jsi.“
„Nejlepší způsob, jak se pomstít, je stát se lepší.“
„Raději bych byl šílený než otrok.“
„Smrt je jen strašák pro zbabělce.“