Řecká matematika se týká matematických textů a myšlenek pocházejících z archaického období až po helénistické a římské období, většinou od konce 7. století př. n. l. do 6. století n. l., kolem pobřeží Středozemního moře. Řečtí matematici žili ve městech roztroušených po celém regionu, od Anatolie po Itálii a severní Afriku, ale spojovala je řecká kultura a řecký jazyk.
Rozvoj matematiky jako teoretické disciplíny a používání deduktivního uvažování v důkazech je důležitý rozdíl mezi řeckou matematikou a matematikou předchozích civilizací.
Archaické období (7. - 6. století př. n. l.)
Nejstarší známé řecké matematické texty pocházejí z archaického období. Tyto texty se týkají především praktických problémů, jako je měření a zeměměřičství. Obsahují také některé základní geometrické věty, jako je Pythagorova věta.
Klasické období (5. - 4. století př. n. l.)
Klasické období bylo zlatým věkem řecké matematiky. V tomto období žili někteří z nejslavnějších řeckých matematiků, včetně Pythagora, Eukleida a Archiméda.
Pythagoras (asi 570 - 495 př. n. l.) byl filozof a matematik, který založil pythagorejskou školu. Pythagorejci se zajímali o matematiku, hudbu a filozofii. Jsou známí svou prací v oblasti číselné teorie a geometrie.
Eukleides (asi 325 - 265 př. n. l.) byl matematik, který napsal "Základy", jednu z nejvlivnějších knih v historii matematiky. "Základy" obsahují axiomatický přístup ke geometrii a představují vrchol řecké matematiky.
Archimedes (asi 287 - 212 př. n. l.) byl matematik, fyzik a inženýr. Je známý svými objevy v oblasti hydrostatiky, mechaniky a matematiky. Archimedes je považován za jednoho z největších matematiků všech dob.
Helénistické období (3. - 1. století př. n. l.)
Helénistické období bylo obdobím velkého pokroku v řecké matematice. V tomto období se rozvíjely nové oblasti matematiky, jako je trigonometrie a kuželosečky.
Apollonius z Pergy (asi 262 - 190 př. n. l.) byl matematik, který napsal "Kuželosečky", dílo o kuželosečkách, které bylo velmi vlivné v pozdější matematice.
Hipparchos z Nikaie (asi 190 - 120 př. n. l.) byl astronom a matematik, který rozvíjel trigonometrii a vytvořil první známý hvězdný katalog.
Ptolemaios (asi 90 - 168 n. l.) byl astronom, matematik a geograf, který napsal "Almagest", dílo o astronomii, které bylo velmi vlivné ve středověku.
Římské období (1. - 6. století n. l.)
Římské období bylo obdobím úpadku řecké matematiky. V tomto období se většina řeckých matematických textů překládala do latiny a řecká matematika se stala součástí římské kultury.
Pappus z Alexandrie (asi 300 - 350 n. l.) byl matematik, který napsal "Sbírku", dílo, které obsahuje mnoho informací o řecké matematice.
Theon ze Smyrny (asi 70 - 135 n. l.) byl matematik, který napsal komentář k Eukleidovým "Základům".
Hypatie (asi 350 - 415 n. l.) byla filozofka a matematička, která byla jednou z posledních velkých řeckých matematiků.
Odkaz řecké matematiky
Řecká matematika měla zásadní vliv na vývoj matematiky. Řečtí matematici položili základy mnoha matematických oborů, včetně geometrie, algebry a trigonometrie. Jejich práce byla přeložena do latiny a arabštiny a měla velký vliv na matematiku ve středověku a renesanci. Řecká matematika je dodnes základem moderní matematiky.