Pontské království Pontské království bylo helénistické království soustředěné v historickém regionu Pontus v dnešním Turecku. Vládla mu dynastie Mithridatésů perského původu, která mohla být přímo spřízněna s Dareiem Velikým z achaimenovské dynastie. Království vyhlásil Mithridatés I. v roce 281 př. n. l. a trvalo až do jeho dobytí Římskou republikou v roce 63 př. n. l. Za Mithridata VI. Velikého dosáhlo Pontské království svého největšího rozsahu, když dobylo Kolchidu, Kappadokii, Bithýnii, řecké kolonie na Tauridském Chersonésu a na krátkou dobu i římskou provincii Asii. Po dlouhém boji s Římem v Mithridatových válkách bylo Pontus poraženo. Západní část byla začleněna do Římské republiky jako provincie Bithýnie et Pontus; východní polovina přežila jako klientské království až do roku 62 n. l. Vzhledem k tomu, že větší část království ležela v oblasti Kappadokie, která se v raných dobách rozkládala od hranic Kilikie k Euxinu (Černému moři), bylo celé království zpočátku nazýváno "Kappadokie u Pontu" nebo "Kappadokie u Euxinu", ale později jednoduše "Pontus", přičemž název Kappadokie se od té doby používal pro označení jižní poloviny regionu, který byl dříve pod tímto názvem zahrnut. Království mělo tři kulturní proudy, které se často prolínaly: řecký (převážně na pobřeží), perský a anatolský, přičemž řecký se ve 3. století př. n. l. stal úředním jazykem.
Facebook Twitter