Pergamonské království (přibližně 282 př. n. l. – 129 př. n. l.)
Znak
Pergamon v roce 188 př. n. l.
Hlavní město
Pergamon (dnes Bergama, İzmir, Turecko)
Úřední jazyky
Řečtina, lýkijština, kárština, lýdština
Náboženství
Řecký polyteismus, helénistické náboženství
Vláda
Monarchismus
Basileus
282–263 př. n. l. Filétairos
263–241 př. n. l. Eumenés I.
241–197 př. n. l. Attalos I.
197–159 př. n. l. Eumenés II.
160–138 př. n. l. Attalos II.
138–133 př. n. l. Attalos III.
133–129 př. n. l. Eumenés III.
Historické období
Helénistické období
Filétairos přebírá kontrolu nad městem Pergamon (přibližně 282 př. n. l.)
Attalos III. odkazuje království Římské republice (133 př. n. l.)
Zahrnuto do římské provincie Asie po porážce Eumenéa III. Aristonika (129 př. n. l.)
Předchůdce
Seleukovská říše
Lysímachova říše
Nástupce
Římská republika
Pergamonské království, Pergamenská říše nebo Attalovská říše byl řecký stát v helénistickém období, který ovládal většinu západní části Malé Asie z hlavního města Pergamonu. Vládla mu dynastie Attalovců (řecky: Δυναστεία των Ατταλιδών, Dynasteía ton Attalidón). Království vzniklo jako zbytkový stát z území ovládaného Lýsimachem, generálem Alexandra Velikého. Filétairos, jeden z Lýsimachových poručíků, se vzbouřil a zmocnil se města Pergamon a jeho okolí. Lýsimachos krátce poté v roce 281 př. n. l. zemřel. Nové království bylo zpočátku ve vazalském vztahu nominální věrnosti vůči Seleukovské říši, ale vykonávalo značnou autonomii a brzy se stalo zcela nezávislým. Byla to monarchie ovládaná Filétairosvou širší rodinou a jejich potomky. Trvala asi 150 let, než ji v letech 133–129 př. n. l. pohltila Římská republika.