Anaxagorás
Anaxagorás byl předsokratovský řecký filozof. Narodil se v Klazomenách v době, kdy Malou Asii ovládala Perská říše. Později přišel do Athén, kde byl obviněn z bezbožnosti a odešel do vyhnanství do Lampsaku.
Jako reakci na Parmenidovy názory o nemožnosti změny zavedl Anaxagorás koncept Nús (kosmická mysl) jako uspořádací sílu. Také předložil několik nových vědeckých vysvětlení přírodních jevů, včetně myšlenky panspermie, podle níž život existuje v celém vesmíru a může být všude rozšířen. Správně vysvětlil zatmění a popsal Slunce jako ohnivou hmotu větší než Peloponés. Snažil se také vysvětlit duhu a meteory.
Hlavní myšlenky
Nús (mysl): Uspořádací síla, která dává řád a smysl vesmíru. Nús je věčná, neměnná a vševědoucí.
Směs (homeomerie): Všechny věci ve vesmíru jsou složeny ze směsi nekonečně malých a neoddělitelných částic nazývaných semena. Semena mají stejné vlastnosti jako věci, které tvoří. Například semena vody jsou kapalná a semena ohně jsou horká.
Panspermie: Život existuje v celém vesmíru a může být všude rozšířen. Semena života se šíří vesmírem a mohou dát vzniknout životu, kdekoli najdou vhodné podmínky.
Pohyb: Pohyb je způsoben Nús, který odděluje různé druhy semen od sebe a umožňuje jim spojovat se a vytvářet nové věci.
Vnímání: Vnímáme věci prostřednictvím podobných částic, které jsou v našich smyslových orgánech. Například vidíme věci, protože naše oči obsahují částice světla.
Vliv
Anaxagorás měl významný vliv na pozdější řeckou filozofii, zejména na Sokrata, Platóna a Aristotela. Jeho myšlenka Nús jako uspořádací síly předznamenala Platónovu teorii forem a Aristotelovu teorii prvního hybatele. Jeho vědecké myšlenky ovlivnily rozvoj řecké vědy a medicíny.
Odkaz
Anaxagorás je považován za jednoho z nejdůležitějších předsokratovských filozofů. Jeho myšlenky o Nús, směsi a panspermii měly trvalý vliv na západní filozofii a vědu.