Hypatia Život a kariéra Hypatia se narodila kolem roku 350-370 n. l. v Alexandrii v Egyptě, tehdy součásti Východořímské říše. Byla významnou myslitelkou v Alexandrii, kde vyučovala filozofii a astronomii. I když jí předcházela Pandrosion, další alexandrijská matematička, je první matematičkou, o jejímž životě máme relativně dobré záznamy. Hypatia byla za svého života proslulá jako skvělá učitelka a moudrá poradkyně. Napsala komentář k třináctidílné Arithmetice Diofanta, který se možná dochoval zčásti, protože byl vložen do původního Diofantova textu, a další komentář k pojednání Apolónia z Pergy o kuželosečkách, který se nedochoval. Mnoho moderních učenců se také domnívá, že Hypatia mohla upravovat dochovaný text Ptolemaiova Almagestu, a to na základě názvu komentáře jejího otce Theona ke knize III Almagestu. Hypatia konstruovala astrolaby a hustoměry, ale nevynalezla ani jeden z těchto přístrojů, protože oba byly používány dlouho před jejím narozením. Byla tolerantní vůči křesťanům a vyučovala mnoho křesťanských studentů, včetně Synesia, budoucího biskupa Ptolemaidy. Smrt a dědictví Starověké prameny uvádějí, že Hypatia byla široce milována pohany i křesťany a že získala velký vliv na politickou elitu v Alexandrii. Ke konci svého života Hypatia radila Orestesovi, římskému prefektovi Alexandrie, který se nacházel uprostřed politického sporu s Cyrilem, biskupem Alexandrie. Rozšířily se zvěsti, že mu bránila ve smíření s Cyrilem, a v březnu 415 n. l. byla zavražděna davem křesťanů vedeným lektorem jménem Petr. Hypatiina vražda šokovala říši a proměnila ji v "mučednici filozofie", což vedlo budoucí novoplatoniky, jako byl historik Damascius (cca 458 - cca 538), k tomu, že se stali ještě horlivějšími ve svém odporu vůči křesťanství. Ve středověku byla Hypatia přijata jako symbol křesťanské ctnosti a učenci se domnívají, že byla součástí základu pro legendu o svaté Kateřině Alexandrijské. V době osvícenství se stala symbolem odporu vůči katolicismu. V devatenáctém století evropská literatura, zejména Kingsleyho román Hypatia z roku 1853, ji romantizovala jako "poslední z Helénů". Ve dvacátém století se Hypatia stala ikonou práv žen a předchůdkyní feministického hnutí. Od konce dvacátého století některá zobrazení spojují Hypatiinu smrt se zničením Alexandrijské knihovny, přestože historicky knihovna již za Hypatiina života neexistovala.
Facebook Twitter