Jugoslávie Jugoslávie [lower-alpha 1] ( /ˌjuːɡoʊˈslɑːviə/ ; lit. 'Země jižních Slovanů') byla zemí v jihovýchodní a střední Evropě, která existovala od roku 1918 do roku 1992. Nezaměňujte se státním svazem mezi Srbskem a Černou Horou v letech 1992–2006, který se do roku 2003 nazýval "Federativní republika Jugoslávie". Pro jiné použití viz Jugoslávie (rozcestník). Jugoslávie Jugoslavija Југославија 1918–1992 1941–1945: Okupace Osy Nahoře: Vlajka (1918–41) Dole: Vlajka (1946–92) Nahoře: Erb (1918–41) Dole: Emblém (1963–92) Hymna: "Národní hymna Království Jugoslávie" (1919–1941) "Hej, Slované" (1945–1992) Jugoslávie v meziválečném období (nahoře) a studené válce (dole) Hlavní město a největší město Bělehrad 44°49' s. š., 20°27' v. d. Úřední jazyky Srbochorvatština (do roku 1944) Srbochorvatština (de facto; od roku 1944) Demonymum Jugoslávec Vláda Dědičná konstituční monarchie (1918–1941) Federální republika (1945–1992) Podrobnosti Jednotná konstituční monarchie (1918–1929, 1931–1939) Jednotná absolutní monarchie pod královskou diktaturou (1929–1931) Federální konstituční monarchie (1939–1941) Exilová vláda (1941–1945) Prozatímní socialistická vláda předsedající osvobozeným územím (1943–1945) Federální marxisticko-leninská socialistická republika jedné strany (1945–1948) Federální titoistická socialistická republika jedné strany (1948–1990) Federální parlamentní konstituční republika (1990–1992) Historie • Vznik 1. prosince 1918 • Invaze Osy 6. dubna 1941 • Přijetí do OSN 24. října 1945 • Zrušení monarchie 29. listopadu 1945 • Rozpad 27. dubna 1992 Populace • 1955 17 522 438 • 1965 19 489 605 • 1975 21 441 297 • 1985 23 121 383 • 1991 23 532 279 Měna Jugoslávský dinár Telefonní předvolba 38 Internetová doména .yu Předchůdce Následovník Srbsko Černá Hora Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů Rakousko-Uhersko Fiume Chorvatsko Slovinsko Makedonie Bosna a Hercegovina Federativní republika Jugoslávie Vznikla v roce 1918 [lower-alpha 2] po první světové válce pod názvem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců ze sloučení Království Srbska s prozatímním státem Slovinců, Chorvatů a Srbů (který byl vytvořen z území bývalého Rakouska-Uherska) a představoval první unii jihoslovanských národů jako suverénního státu po staletích cizí nadvlády nad regionem pod Osmanskou říší a Rakouskem-Uherskem. Jejím prvním panovníkem byl Petr I. Srbský. Království získalo mezinárodní uznání 13. července 1922 na Konferenci velvyslanců v Paříži. Oficiální název státu byl 3. října 1929 změněn na Království Jugoslávie. Království bylo 6. dubna 1941 napadeno mocnostmi Osy. V roce 1943 vyhlásil partyzánský odboj Demokratickou federální Jugoslávii. V roce 1944 ji uznal tehdy žijící v exilu král Petr II. za legitimní vládu. Poté, co byla v listopadu 1945 zvolena komunistická vláda, byla monarchie zrušena a země byla přejmenována na Federativní lidovou republiku Jugoslávii. Získala území Istrie, Rijeky a Zadaru od Itálie. Vůdce partyzánů Josip Broz Tito vládl zemi od roku 1944 jako předseda vlády a později jako prezident až do své smrti v roce 1980. V roce 1963 byla země naposledy přejmenována na Socialistickou federativní republiku Jugoslávie (SFRJ). Šest konstitutivních republik, které tvořily SFRJ, bylo socialistickými republikami Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Makedonie, Černé Hory, Srbska a Slovinska. Socialistická republika Srbsko obsahovala dvě socialistické autonomní provincie, Kosovo a Vojvodinu, které byly po roce 1974 do značné míry rovny ostatním členům federace. Po hospodářské a politické krizi v 80. letech 20. století a vzestupu nacionalismu a etnických konfliktů se Jugoslávie rozpadla podél hranic svých republik, nejprve na pět zemí, což vedlo k jugoslávským válkám. Od roku 1993 do roku 2017 soudil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii politické a vojenské představitele bývalé Jugoslávie za válečné zločiny, genocidu a další zločiny spáchané během těchto válek. Po rozpadu vytvořily republiky Černá Hora a Srbsko redukovaný federativní stát, Federativní republiku Jugoslávii (FRJ) (známou od roku 2003 do roku 2006 jako Srbsko a Černá Hora). Tento stát usiloval o status jediného právního nástupce SFRJ, ale tyto nároky byly odmítnuty ostatními bývalými republikami. Nakonec přijal stanovisko Arbitrážního výboru Badintera o sdíleném nástupnictví a v roce 2003 byl jeho oficiální název změněn na Srbsko a Černá Hora. Tento stát se rozpustil, když se Černá Hora a Srbsko v roce 2006 staly samostatnými státy, přičemž Kosovo mělo od roku 2008 probíhající spor o vyhlášení nezávislosti. Pozadí Hlavní článek: Vznik Jugoslávie Koncept Jugoslávie jako společného státu pro všechny jihoslovanské národy vznikl v polovině 17. století a získal význam prostřednictvím ilyrského hnutí 19. století. Název vznikl spojením slovanských slov jug ("jih") a Slaveni/Sloveni (Slované). Pohyby směrem k formálnímu vytvoření Jugoslávie se zrychlily po Korfské deklaraci z roku 1917 mezi Jugoslávským výborem a vládou Království Srbska. Království Jugoslávie Hlavní článek: Království Jugoslávie Banoviny Jugoslávie, 1929–39. Po roce 1939 byly banoviny Sava a Přímoří sloučeny do banoviny Chorvatsko. Země vznikla v roce 1918 bezprostředně po první světové válce jako Království Srbů, Chorvatů a Slovinců spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a Království Srbska. V té době se běžně označovala jako "versailleský stát". Později, v roce 1929, ji král Alexandr I. přejmenoval na Jugoslávii. Král Alexandr Jihoslávie: Historie a rozpad Úvod Jihoslávie, oficiálně známá jako Socialistická federativní republika Jugoslávie (SFRJ), byl federální stát na Balkánském poloostrově. Byl vytvořen po první světové válce ze Srbského království a několika dalších jihoslovanských území. Jugoslávie existovala jako království do roku 1945, kdy se stala socialistickou republikou pod vedením Josipa Broze Tita. Rozpad Jugoslávie Po Titově smrti v roce 1980 začala v Jugoslávii sílit nacionalistická hnutí. Politická nestabilita, ekonomická krize a rostoucí etnické napětí přispěly k rozpadu federace. Slobodan Milošević Srbský nacionalista Slobodan Milošević se stal v roce 1987 prezidentem Srbské socialistické republiky. Milošević prosazoval centralizaci moci a snížení autonomie dalších republik. Jeho politika vyvolala odpor v jiných částech Jugoslávie, zejména ve Slovinsku a Chorvatsku. Slovinská a chorvatská nezávislost V roce 1991 vyhlásily Slovinsko a Chorvatsko nezávislost na Jugoslávii. Srbská vláda reagovala vojenskou silou a vypukla válka. Jugoslávská lidová armáda (JNA), v níž dominovali srbští důstojníci, byla obviněna z páchání zločinů proti lidskosti během války. Bosenská válka V roce 1992 vyhlásila nezávislost Bosna a Hercegovina. V zemi však žilo smíšené obyvatelstvo Srbů, Chorvatů a Bosňáků, kteří se začali vzájemně střetávat. Bosenská válka byla brutální konflikt, který trval čtyři roky a vyžádal si přes 100 000 mrtvých. Daytonova dohoda V roce 1995 byla podepsána Daytonova dohoda, která ukončila bosenskou válku. Dohoda rozdělila Bosnu a Hercegovinu na dvě entity: Federaci Bosny a Hercegoviny (v níž žili převážně Bosňáci a Chorvati) a Republiku srbskou (v níž žili převážně Srbové). Kosovo Kosovo, autonomní oblast v rámci Srbska, bylo převážně albánské. V roce 1999 vypukla v Kosovu válka mezi srbskými silami a albánskými separatisty. Konflikt vyústil v humanitární krizi a intervenci NATO. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost, která však není všeobecně uznávána. Černá Hora V roce 2006 vyhlásila nezávislost Černá Hora, která byla poslední zbývající republikou Jugoslávie. Tím zanikla Státní unie Srbska a Černé Hory, která byla vytvořena v roce 2003 po rozpadu SFRJ. Důsledky rozpadu Jugoslávie Rozpad Jugoslávie měl dalekosáhlé důsledky pro region. Války, které vypukly v důsledku rozpadu, si vyžádaly statisíce mrtvých a způsobily rozsáhlé přesídlení obyvatelstva. Region je dodnes poznamenán etnickými napětími a politickou nestabilitou. Jugonostalgie Termín "jugonostalgie" odkazuje na nostalgii po době, kdy Jugoslávie existovala jako jednotný stát. Někteří lidé si vzpomínají na SFRJ jako na období míru a prosperity, zatímco jiní si uvědomují její autoritářskou povahu a ekonomické problémy. Demografické údaje Jugoslávie byla domovem různorodého obyvatelstva, které zahrnovalo Srby, Chorvaty, Bosňáky, Slovany, Makedonce, Albánce a další menšiny. V zemi se také praktikovalo široké spektrum náboženství, včetně pravoslavného křesťanství, katolicismu, islámu a judaismu. Jazyky Třemi hlavními jazyky v Jugoslávii byly srbochorvatština, slovinština a makedonština. Srbochorvatština byla oficiálním jazykem federace a byla široce používána ve všech republikách. Po rozpadu Jugoslávie se srbochorvatština rozdělila na čtyři samostatné jazyky: bosenštinu, chorvatštinu, černohorštinu a srbštinu. Jugoslávie Jugoslávie était un pays situé dans le sud-est de l'Europe, formé après la Première Guerre mondiale à partir de l'unification des royaumes de Serbie et du Monténégro avec l'État des Slovènes, Croates et Serbes (qui comprenait la Croatie, la Slovénie, la Bosnie-Herzégovine et la Voïvodine). Le Royaume de Yougoslavie a été proclamé le 1er décembre 1918. Création Après la Première Guerre mondiale, les puissances alliées ont soutenu la création d'un État yougoslave unifié pour empêcher la domination de la région par l'Italie ou l'Autriche-Hongrie. Le Traité de Versailles de 1919 a reconnu le Royaume des Serbes, Croates et Slovènes (qui a ensuite été rebaptisé Royaume de Yougoslavie en 1929). Royaume de Yougoslavie Le Royaume de Yougoslavie était une monarchie constitutionnelle dirigée par le roi Alexandre Ier de Serbie. Le pays était ethniquement et religieusement diversifié, avec des Serbes, des Croates, des Slovènes, des Bosniaques, des Monténégrins, des Macédoniens et d'autres minorités. Le Royaume a connu des troubles politiques et des tensions ethniques tout au long de son existence. Les Croates, en particulier, se sont plaints de discrimination et d'un manque d'autonomie. En 1928, le roi Alexandre a aboli la constitution et établi une dictature royale. Il a été assassiné à Marseille en 1934 par un nationaliste croate. Seconde Guerre mondiale Pendant la Seconde Guerre mondiale, la Yougoslavie a été envahie par les puissances de l'Axe en avril 1941. Le pays a été divisé en plusieurs États fantoches, et un mouvement de résistance communiste dirigé par Josip Broz Tito s'est formé. République fédérale socialiste de Yougoslavie Après la guerre, la Yougoslavie a été proclamée république fédérale socialiste en 1945. Tito est devenu le président du pays et a dirigé le Parti communiste de Yougoslavie. La République fédérale socialiste de Yougoslavie était un État communiste à parti unique. Le pays a connu une croissance économique et une stabilité politique sous la direction de Tito. Cependant, des tensions ethniques et des problèmes économiques ont persisté. Dislocation Après la mort de Tito en 1980, les tensions ethniques et les problèmes économiques se sont aggravés. Le pays a commencé à se disloquer au début des années 1990, avec la Slovénie et la Croatie déclarant leur indépendance en 1991. La Bosnie-Herzégovine et la Macédoine ont suivi en 1992. Guerres yougoslaves La dislocation de la Yougoslavie a entraîné une série de guerres ethniques connues sous le nom de guerres yougoslaves. Ces guerres ont causé des centaines de milliers de morts et des millions de personnes déplacées. Fédération de Serbie-et-Monténégro En 1992, la Serbie et le Monténégro ont formé une nouvelle fédération connue sous le nom de République fédérale de Yougoslavie (RFY). La RFY était un État internationalement isolé qui a fait face à des sanctions et à des bombardements de l'OTAN. Monténégro Le Monténégro a déclaré son indépendance de la RFY en 2006. Serbie La Serbie est le successeur de la RFY. C'est un pays enclavé situé dans les Balkans occidentaux. La Serbie est membre de l'ONU et de l'OSCE, mais elle n'est pas membre de l'UE. Héritage La dislocation de la Yougoslavie a été un événement majeur de l'histoire européenne. Elle a entraîné des guerres ethniques, des déplacements de population et des bouleversements politiques. L'héritage de la Yougoslavie reste complexe et contesté. Jugoslávie Jugoslávie byla země nacházející se na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Existovala od roku 1918 do roku 1992, kdy se rozpadla na sedm samostatných republik: Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Černou Horu, Makedonii a Kosovo. Historie Jugoslávie vznikla po první světové válce sjednocením Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. V roce 1929 byla země přejmenována na Království Jugoslávie. Během druhé světové války byla Jugoslávie okupována nacistickým Německem a jeho spojenci. Po válce byla Jugoslávie obnovena jako socialistická republika pod vedením Josipa Broze Tita. V roce 1963 byla Jugoslávie přejmenována na Socialistickou federativní republiku Jugoslávie (SFRJ). SFRJ byla federací šesti republik: Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory a Makedonie. Každá republika měla vlastní vládu a ústavu. V 80. letech 20. století začaly v Jugoslávii růst etnické a politické tenze. V roce 1991 vyhlásily Slovinsko a Chorvatsko nezávislost, což vedlo k desetidenní válce ve Slovinsku a chorvatské válce za nezávislost. V roce 1992 vyhlásila nezávislost také Bosna a Hercegovina, což vedlo k bosenské válce. V roce 1992 se SFRJ rozpadla a vznikla Federální republika Jugoslávie (FRJ), která se skládala ze Srbska a Černé Hory. FRJ byla mezinárodně uznána až v roce 1996. V roce 2003 byla FRJ přejmenována na Srbsko a Černá Hora. V roce 2006 vyhlásila Černá Hora nezávislost, což vedlo k rozpadu Srbska a Černé Hory. Geografie Jugoslávie se nacházela na Balkánském poloostrově a byla obklopena Itálií, Rakouskem, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Albánií a Řeckem. Měla pobřeží na Jaderském moři. Hlavním městem Jugoslávie byl Bělehrad. Demografie V roce 1991 měla Jugoslávie 23,5 milionu obyvatel. Největší etnickou skupinou byli Srbové (36 %), následovaní Chorvaty (20 %), Bosňáky (19 %), Slovinci (8 %), Makedonci (6 %), Černohorci (3 %) a dalšími. Ekonomika Jugoslávie byla socialistická země s plánovanou ekonomikou. Hlavními průmyslovými odvětvími byly strojírenství, chemie a textil. Jugoslávie byla také významným producentem zemědělských produktů, jako je pšenice, kukuřice a víno. Politika Jugoslávie byla jednopartijní stát ovládaný Svazem komunistů Jugoslávie (SKJ). SKJ byl veden Josipem Brozem Titem, který byl prezidentem Jugoslávie od roku 1953 až do své smrti v roce 1980. Po Titově smrti začala v Jugoslávii růst etnická a politická nestabilita. V roce 1990 byly ve všech republikách Jugoslávie uspořádány svobodné volby, což vedlo k rozpadu SKJ. Kultura Jugoslávie měla bohatou a rozmanitou kulturu. Země byla domovem mnoha spisovatelů, umělců a hudebníků. Jugoslávie byla také významným centrem filmové produkce. Náboženství V Jugoslávii žili lidé různých náboženství, včetně pravoslavných křesťanů, katolíků, muslimů a židů. Sport Jugoslávie byla významnou sportovní velmocí. Jugoslávští sportovci získali mnoho medailí na olympijských hrách a mistrovstvích světa. Nejpopulárnějším sportem v Jugoslávii byl fotbal.
Facebook Twitter