Kyperské písmo
Typ písma: Slabičné
Časové období: 11. – 4. století př. n. l.
Směr psaní: Zprava doleva
Jazyky: Arkádskokyperská řečtina, eteokyperština
Příbuzné systémy:
Nadřazené systémy: Lineární písmo A, kyprominojské písmo
Odvozené systémy: Kyperské písmo
ISO 15924: Cprt (403)
Unicode:
Aliasy: Kyperské písmo
Rozsah: U+10800 – U+1083F
Historie
Kyperské písmo je slabičné písmo, které se používalo v době železné na Kypru, přibližně od 11. do 4. století př. n. l., kdy bylo nahrazeno řeckou abecedou. Průkopníkem této změny byl král Evagoras ze Salamíny. Kyperské písmo je odvozeno od kyprominojského písma, které je zase variantou nebo derivátem lineárního písma A.
Většina textů používajících toto písmo je v arkádskokyperském dialektu řečtiny, ale v Amathusu byl nalezen také jeden dvojjazyčný (řecký a eteokyperský) nápis.
Popis
Kyperské písmo se skládá ze 56 znaků, z nichž 48 je slabičných a 8 je logografických (představujících celá slova). Slabičné znaky se skládají z konsonantu následovaného samohláskou. Logografické znaky se používají pro běžná slova, jako jsou "bůh", "král" a "město".
Kyperské písmo se psalo zprava doleva a slova nebyla oddělována mezerami.
Použití
Kyperské písmo se používalo k zápisu široké škály textů, včetně nápisů, obchodních dokumentů, náboženských textů a literárních děl. Nejvýznamnějšími literárními díly napsanými v kyperském písmu jsou "Epos o Gilgamešovi" a "Báseň o Zenónu".
Odkaz
Kyperské písmo je důležitým historickým dokumentem, který poskytuje vhled do kyperské kultury a jazyka v době železné. Je to také jeden z mála slabičných písem, které se používaly v Evropě.