Historie Historie písem
Egyptské hieroglyfy
Egyptská hieratika
Egyptská démotika
Meroitické písmo
Proto-sinajské písmo
Ugaritské písmo
Jihoarabské písmo
Ge´ez
Féničtina
Paleohebrejština
Samaritanština
Arámština
Kharošthí
Brahmí
Brahmičtí písma (viz.
Tibeťtina*
Čangské písmo*
Kanadské slabiky*
Hebrejština
Kvadrátní aramejské písmo
Pahlaví
Avestijské písmo
Palmýrština
Nabatejština
Arabština
Syrština
Sogdština
Orchon (staroturecké písmo)
Stará maďarština
Stará ujgurština
Mandajština
Řečtina
Etruské písmo
Latina
Cherokee (pouze slabikové tvary písmen)
Vai (slabikové písmo)
Deseret
Osage
Runy
Ogam (nejistý původ)
Koptština
Góština
Arménština
Albánština (nejistý původ)
Gruzínština (nejistý původ)
Hlaholice
Cyrilika
Staroperština
Starohispanština (poloabecední)
Libyjština
Berberština
Adlam (lehký vliv arabštiny)
Hangul
Thajština
Číslice (odvozeno z východních arabských číslic a číslic písma Brahmi)
Historie řecké abecedy
Historie řecké abecedy začíná přijetím fénických tvarů písmen v 8. - 9. století př. n. l. během raného řeckého archaického období a pokračuje dodnes. Řecká abeceda byla vyvinuta v době železné, století po zániku lineárního písma B, slabikového písma, které bylo používáno pro zápis mykénské řečtiny až do kolapsu pozdní doby bronzové a řeckého temného věku. Tento příspěvek se zaměřuje na vývoj abecedy před moderní kodifikací standardní řecké abecedy.
Fénická abeceda byla konzistentně explicitní pouze ohledně souhlásek, ačkoli už ve 13. století př. n. l. vyvinula diakritická znamení k označení některých, většinou koncových samohlásek. Toto uspořádání je pro řečtinu mnohem méně vhodná než pro semitské jazyky a tato diakritická znamení, stejně jako několik fénických písmen, která nepředstavovala zvuky přítomné v řečtině, byla podle akrofonního principu upravena tak, aby konzistentně, i když nejednoznačně, představovala řecké samohlásky. Řeckou abecedu vytvořil Řek s přímou zkušeností se současným fénickým písmem. Poté, co byla zavedena na řecké pevnině, byla vyvážena na východ do Lýdie, kde bylo vytvořeno podobné písmo. Byla také vyvážena na západ s eubojskými nebo západořeckými obchodníky, kde Etruskové upravili řeckou abecedu pro svůj vlastní jazyk, což nakonec vedlo k latinské abecedě.