Megara Hyblaea
Megara Hyblaea (starořecky Μέγαρα Ὑβλαία) byla starověká řecká kolonie ve Velkém Řecku na Sicílii, která se nacházela poblíž Augusty na východním pobřeží, 20 kilometrů severo-severozápadně od Syrakus, Itálie, na hluboké zátoce vytvořené Xifonským poloostrovem.
Historie
Město založili řeckí osadníci z Megary v 8. století před naším letopočtem a bylo opuštěno přibližně v roce 483 před naším letopočtem. V archaickém Řecku prošlo město řadou kulturních změn, při nichž se měnilo obyvatelstvo a město se dostávalo pod vliv různých mocností.
Vykopávky
První vykopávky v Megare Hyblaea proběhly v roce 1891 a odhalily pozůstatky chrámů, domů a dalších staveb. Nalezené mozaiky, keramika a sochy poskytly cenné informace o historii a kultuře města.
Současný stav
Dnes jsou ruiny Megary Hyblaea přístupné pro návštěvníky a jsou chráněny italskou vládou. Jsou oblíbenou turistickou destinací pro ty, kteří mají zájem o starověkou historii a archeologii.
Další města pojmenovaná "Hybla"
Kromě Megary Hyblaea existovala na Sicílii ještě několik dalších měst pojmenovaných "Hybla". Mezi ně patří:
Hybla Geleatis (starořecky Ὕβλα Γελεᾶτις): Nacházela se v jižní části Sicílie, poblíž moderního města Ragusa.
Hybla Heraea (starořecky Ὕβλα Ἡραία): Nacházela se v centrální části Sicílie, poblíž moderního města Enna.
Hybla Minor (starořecky Ὕβλα Μείζων): Nacházela se v severovýchodní části Sicílie, poblíž moderního města Taormina.
Tato města jsou často zaměňována, protože jejich jména jsou si podobná a jejich historie je propojena. Je těžké je jednoznačně odlišit, ale archeologické důkazy naznačují, že každé z nich mělo své vlastní charakteristické rysy a hrálo důležitou regionální politickou a ekonomickou.