Kyrény (řecky Κυρήνη, arabsky شحات, Šahát) bylo starověké řecké a později římské město v dnešní Libyi, poblíž dnešního města Šahát. Bylo to nejdůležitější z pěti řeckých měst v této oblasti, známé jako Pentapolis. Východní Libyi dalo klasické jméno Kyrenaika, které se používá dodnes. Kyrény leží na hřebeni náhorní plošiny Džabal al-Achdar. Město bylo pojmenováno podle pramene Kyra, který Řekové zasvětili Apollónovi. Archeologické pozůstatky pokrývají několik hektarů a zahrnují několik monumentálních chrámů, stoy, divadel, lázní, kostelů a palácových sídel. Město obklopuje nekropole Kyrény. Od roku 1982 je město zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Přístavem města byla Apollonia (Marsá Súsa), která se nachází asi 16 kilometrů severně. Město založili řečtí kolonisté, pravděpodobně z Théry (dnešní Santorini) na konci 7. století před naším letopočtem. Zpočátku bylo ovládáno dynastií monarchů zvanou Battiadové, kteří zbohatli a získali moc díky postupným vlnám přistěhovalectví a vývozu koní a silfia, léčivé rostliny. V 5. století před naším letopočtem rozšířili svou kontrolu nad dalšími městy v Kyrenaice. Ve 4. století před naším letopočtem se stalo sídlem kyrenaiků, filozofické školy založené Aristippem, žákem Sókratovým. V helénistickém období bylo město střídavě součástí Ptolemaiovského Egypta a hlavním městem nezávislého království. Také se stalo důležitým židovským centrem. V roce 96 před naším letopočtem přešlo pod Římskou republiku a stalo se součástí provincie Kréta a Kyrenaika. Město bylo zničeno židovskými bojovníky v roce 115 našeho letopočtu během Kitosovy války a v následujícím století bylo pomalu přestavěno. Zemětřesení v letech 262 a 365 našeho letopočtu město zpustošila, ale některé osídlení pokračovalo až do raného byzantského období a muslimského dobytí Maghrebu v roce 642, po kterém bylo místo opuštěno až do založení italské vojenské základny v roce 1913. Od té doby probíhají vykopávky.
Facebook Twitter