Tmutarakan (rusky: Тмутаракань, staroslověnsky: Тъмуторокань) bylo středověké knížectví Kyjevské Rusi a obchodní město, které ovládalo Kerčský průliv, průchod z Černého moře do Azovského moře, mezi koncem 10. a 11. století. Jeho sídlem byla starověká řecká kolonie Hermonassa (starořecky: Ἑρμώνασσα), kterou v polovině 6. století př. n. l. založili obyvatelé Mytilény (Lesbos) a která se nacházela na Tamanském poloostrově v dnešním Krasnodarském kraji v Rusku, zhruba naproti Kerči. V 7. století zde byla vybudována chazarská pevnost Tamantarchan (z níž je odvozen byzantský název města, Tamatarcha), která se stala známou jako Tmutarakan, když se dostala pod kontrolu Kyjevské Rusi. Tmutarakan byl důležitým obchodním centrem a strategickým místem, které chránilo přístup do Azovského moře a dolní tok řeky Donu. Město bylo domovem pestré populace, která zahrnovala Slovany, Chazary, Řeky a jiné skupiny. V 11. století se Tmutarakan stal centrem samostatného knížectví, které bylo podřízeno Kyjevské Rusi. Nejznámějším knížetem Tmutarakani byl Mstislav Vladimirovič, syn knížete Vladimíra I. Svatého, který zde vládl v letech 1024-1036. Mstislav rozšířil území knížectví a učinil z Tmutarakani prosperující město. V roce 1032 porazil v bitvě u Listvenu chazarského vládce Georgije Czula a připojil k Tmutarakani jeho území na Tamanu. V polovině 11. století začala moc Tmutarakani upadat. Město bylo několikrát napadeno kočovnými kmeny z východu a v roce 1083 bylo dobyto Polovcům. Později bylo město obnoveno, ale nikdy již nedosáhlo svého dřívějšího významu. V 13. století bylo zničeno mongolskými nájezdy a poté opuštěno. Dnes jsou na místě Tmutarakani pouze ruiny. Archeologické vykopávky odhalily pozůstatky města, včetně hradeb, domů, kostelů a dalších budov. Tmutarakan byl významným centrem Kyjevské Rusi a hrál důležitou roli v dějinách východní Evropy. Jeho odkaz žije dál v názvu moderního ruského města Taman, které se nachází nedaleko starověkého sídla.
Facebook Twitter