Kimmerikon (řecky Κιμμερικόν, latinsky Cimmericum) bylo starověké řecké město na Krymu, na jižním pobřeží Kerčského poloostrova, na západním svahu hory Opuk, zhruba 40 kilometrů jihozápadně od moderní Kerče. Město bylo umístěno s akropolí na kopcích na západní straně hory. Město založili miléští kolonisté v 5. století př. n. l. a vzkvétalo na počátku křesťanské éry. Jeho název může odkazovat na dřívější kimmerijské osídlení na tomto místě. Kimmerikon byl důležitou pevností, která bránila nejdůležitější a nejlidnatější části Bosporánského království, jeho centrum a hlavní město, před Skyty. Městské hradby byly 2,5 metru silné a hradby akropole 3,5 metru silné. V polovině 3. století n. l. byl Kimmerikon vypleněn Góty, ale určitá míra městského osídlení přetrvávala až do konce 3. století n. l., kdy město náhle zaniklo v důsledku zpustošení a vypálení pirátskými nájezdníky. Pevnost byla zničena v první třetině 6. století n. l. Císař Justinián I., poté, co v polovině 6. století obnovil byzantskou suverenitu v Kimmerijském Bosporu, pevnost neobnovil, která zřejmě ztratila svou roli strážce hranic. Kimmerikon by neměl být zaměňován s tatarským městem Kirim založeným přibližně 1 000 let po zániku města a 55 mil (88 km) západně. Místo bylo vykopáno sovětskými archeology v letech 1927, 1947-49 a 1950-51; Kerčské muzeum obsahuje materiál z místa.
Facebook Twitter