Druhá messénská válka Druhá messénská válka byla válka, která probíhala přibližně v letech 660–650 př. n. l. mezi starověkými řeckými státy Messénií a Spartou. Lokalizovaný odopr se možná táhl až do konce století. Válka začala asi 40 let po skončení první messénské války povstáním otrocké rebelie. Jiní učenci však uvádějí dřívější data a tvrdí, že například rok 668 př. n. l. je datem zahájením války a poukazují na porážku Sparty v první bitvě u Hysií jako na možný katalyzátor povstání. Jsou uvedeny také aktuální události týkající se této války. Pozadí První messénská válka byla vedena mezi Messénií a Spartou v letech 720–710 př. n. l. Válka skončila spartským vítězstvím a Messénie se stala spartským helotštským státem. Heloté jsou otroci, kteří jsou vázáni na půdu a pracují pro své pány. Messénský odopr proti spartské nadvládě však pokračoval i po skončení války. Vzpoura Vzpoura, která vedla ke Druhé messénské válce, začala v roce 660 př. n. l. povstáním messénských helotů. Helotům se podařilo získat kontrolu nad pevností Ithómé, která se stala jejich baštou. Sparťané na povstání reagovali vysláním armády k obléhání Ithómé. Válka Obléhání Ithómé trvalo mnoho let. Sparťané nebyli schopni pevnost dobýt a Messénané se bránili urputně. V roce 650 př. n. l. se Sparťanům nakonenc podařilo Ithómé dobýt pomocí zrady. Messénské heloty byly poraženy a opět se staly spartskými heloty. Důsledky Druhá messénská válka skončila spartským vítězstvím. Messénie zůstala pod spartskou kontrolou a messénské heloty byly opět zotročeny. Válka však také oslabila Spartu a vedla k poklesu její moci. Význam Druhá messénská válka je významnou událostí v řecké historii. Válka ukázala moc a odhodlání messénských helotů a jejich touhu po svobodě. Válka také ukázala slabiny spartského vojenského systému a vedla k jeho reformám.
Facebook Twitter