Války Delijského spolku Část řecko-perských válek Války Delijského spolku (477–449 př. n. l.) byla série tažení svedených mezi Delijským spolkem Athén a jejich spojenci (a později poddanými) a Achaimenovskou říší Persie. Tyto konflikty představovaly pokračování řecko-perských válek po iónském povstání a první a druhé perské invazi do Řecka. Řecké spojenectví, jehož střed tvořila Sparta a Athény, které porazilo druhou perskou invazi, zpočátku tento úspěch podpořilo dobytím perských posádek v Sestos a Byzanciu, obě v Thrákii, v letech 479 a 478 př. n. l. Po dobytí Byzantia se Sparťané rozhodli nepokračovat ve válečném úsilí a bylo vytvořeno nové spojenectví, obecně známé jako Delijský spolek, ve kterém měly Athény zdaleka největší moc. V průběhu následujících 30 let by Athény postupně zaujaly hegemoničtější postavení nad spolkem, který se postupně vyvinul v Athénskou říši. Během 470. let př. n. l. vedl Delijský spolek tažení v Thrákii a Egejském moři, aby odstranil zbývající perské posádky z regionu, především pod velením aténského politika Kimóna. Na počátku příštího desetiletí zahájil Kimón tažení v Malé Asii a snažil se tam posílit řecké postavení. V bitvě u Eurymedonu v Pamfylii dosáhli Athéňané a spojenecká flotila ohromujícího dvojího vítězství, zničili perskou flotilu a poté vylodili lodní mariňáky, aby zaútočili a porazili perskou armádu. Po této bitvě zaujali Peršané v konfliktu v podstatě pasivní roli a snažili se všude, kde to bylo možné, neriskovat bitvu. Ke konci 460. let př. n. l. se Athéňané rozhodli podpořit vzpouru v egyptské satrapii Perské říše. Přestože řecké úderné síly dosáhly počátečního úspěchu, nedokázaly dobýt perskou posádku v Memfisu navzdory tříletému obléhání. Peršané poté zahájili protiútok a aténské síly byly samy obléhány po dobu 18 měsíců, než byly vyhlazeny. Tato katastrofa spolu s probíhající válkou v Řecku odradila Athéňany od obnovení konfliktu s Persií. V roce 451 př. n. l. bylo v Řecku dohodnuto příměří a Kimón mohl vést výpravu na Kypr. Během obléhání Kitionu však Kimón zemřel a aténské síly se rozhodly stáhnout, přičemž si zajistily další dvojí vítězství v bitvě u Salamis na Kypru, aby se dostaly pryč. Toto tažení znamenalo konec nepřátelství mezi Delijským spolkem a Persií a někteří starověcí historici tvrdí, že byla uzavřena mírová smlouva, tzv. Kaliasův mír, aby byl stvrzen definitivní konec řecko-perských válek.
Facebook Twitter