Druhá posvátná válka
Druhá posvátná válka byla součástí první peloponéské války a odehrála se ve 40. letech 5. století př. n. l. Jednalo se o konflikt mezi Sparťany, kteří podporovali Delfy, a Fókydou. Válka skončila spartským vítězstvím a obnovením delfské samosprávy.
Příčiny války
Příčinou války byl spor o kontrolu nad delfskou svatyní. Fókové, kteří ovládali svatyni, byli obviněni z toho, že obdělávali posvátnou půdu a využívali prostředky svatyně pro své vlastní účely. Sparťané, kteří byli tradičními ochránci Delf, se rozhodli zasáhnout a obnovit delfskou nezávislost.
Průběh války
Válka začala spartskou invazí do Fókydy. Sparťané byli pod vedením krále Pleistoanaxa a podařilo se jim rychle porazit fócké síly. Fókové se stáhli do svých opevněných měst a Sparťané je oblehli.
Obležení trvalo několik let a Fókové byli nakonec nuceni se vzdát. Sparťané obsadili Delfy a dosadili do čela města své vlastní vládce. Fókové byli potrestáni tím, že jim bylo odebráno právo podílet se na delfských slavnostech.
Následky války
Druhá posvátná válka měla několik důležitých důsledků:
Sparťané posílili svůj vliv v Řecku a stali se dominantní mocností v peloponéském spolku.
Delfy byly obnoveny jako nezávislý městský stát a byla zajištěna jejich posvátnost.
Fókové byli oslabeni a jejich vliv v Řecku byl snížen.
Význam války
Druhá posvátná válka byla významnou událostí v řeckých dějinách. Ukázala rostoucí moc Sparty a úpadek Fókydy. Válka také přispěla k napětí mezi Sparťany a Athéňany, což nakonec vedlo k vypuknutí první peloponéské války.