Bojótská válka Bojótská válka vypukla v roce 378 př. n. l. v důsledku povstání v Thébách proti Spartě. Válka vedla k tomu, že se Théby staly dominantní silou v řeckém světě na úkor Sparty. Avšak do konce války byli oba největší thébští vůdci, Pelopidas a Epaminondas, mrtví a moc Théb již slábla, což umožnilo vzestup Makedonie. Příčiny V letech následujících po peloponéské válce Sparta ovládla řecký svět. Théby však byly nespokojené se spartanskou nadvládou a toužily po nezávislosti. V roce 379 př. n. l. se skupina thébských exulantů pod vedením Pelopida a Epaminonda vrátila do města a svrhla spartanskou posádku. Válka Sparta reagovala vysláním armády do Théb, ale byla poražena v bitvě u Leuktry v roce 371 př. n. l. Tato bitva byla rozhodujícím bodem války a ukázala, že thébská armáda, vedená Pelopidem a Epaminondou, je schopna porazit spartanskou armádu. Po bitvě u Leuktry se Théby staly dominantní silou v řeckém světě. Pelopidas a Epaminondas vedli thébskou armádu na řadu úspěšných tažení a rozšířili thébskou moc do dalších částí Řecka. Následky Bojótská válka skončila v roce 371 př. n. l. mírovou smlouvou mezi Thébami a Spartou. Théby se staly dominantní silou v řeckém světě, ale jejich moc již slábla. Pelopidas a Epaminondas byli oba zabiti v bitvě v roce 362 př. n. l. a Théby již nebyly schopny udržet svou dominanci. Vzestup Makedonie pod Filipem II. vedl k úpadku Théb a dalších řeckých městských států. Makedonie nakonec dobyla Řecko v roce 338 př. n. l. a zahájila novou éru v řecké historii.
Facebook Twitter