Seleukovsko-maurjovská válka
Seleukovsko-maurjovská válka se odehrála v letech 305–303 př. n. l. mezi Seleukovskou říší a Maurjovskou říší.
Příčiny války
Válka začala, když se Seleukos I. Nikátor, vládce Seleukovské říše, pokusil znovu dobýt indické satrapie Makedonské říše, které byly obsazeny císařem Čandraguptou Maurjou z Maurjovské říše.
Průběh války
O průběhu války se toho ví jen málo. Je známo, že Seleukos vpadl do indického území, ale byl poražen Čandraguptou a jeho armádou.
Výsledek války
Válka skončila mírovou smlouvou, která vedla k připojení oblasti údolí Indu a části Afghánistánu k Maurjovské říši. Čandragupta tak získal kontrolu nad oblastmi, o které usiloval, a mezi oběma mocnostmi byla uzavřena manželská aliance.
Důsledky války
Po válce se Maurjovská říše stala dominantní mocností na indickém subkontinentu, zatímco Seleukovská říše se zaměřila na porážku svých rivalů na západě.
Význam války
Seleukovsko-maurjovská válka byla významnou událostí v historii jižní Asie. Vedla ke vzestupu Maurjovské říše a k rozšíření jejího vlivu na západ. Válka také vedla k navázání diplomatických a manželských vztahů mezi Seleukovskou a Maurjovskou říší.
Zajímavosti
Čandragupta Maurja byl jedním z největších indických císařů v historii.
Seleukos I. Nikátor byl jedním z nejvýznamnějších generálů Alexandra Velikého.
Válka byla prvním velkým konfliktem mezi indickou a evropskou mocností.
Válka vedla k založení diplomatických vztahů mezi Indií a Západem.