Achajská válka Achajská válka byla poslední z řady válek mezi Římskou republikou a řeckými státy. Válka probíhala v letech 146–145 př. n. l. a skončila římským vítězstvím. Příčiny války Řím a Achajský spolek, aliance achajských a dalších peloponéských městských států, byly spojenci od druhé makedonské války v roce 200 př. n. l. Avšak v průběhu následujících desetiletí se mezi oběma stranami začaly zvyšovat napětí. Jedním z hlavních důvodů napětí bylo římské úsilí omezit regionální ambice Achajského spolku. Achajové usilovali o připojení Sparty ke spolku, což se Římanům nelíbilo. Dalším zdrojem napětí bylo zajetí velkého počtu achajských rukojmích Římany po třetí makedonské válce. V roce 148 př. n. l. Achajové porazili a ovládli Spartu. Římané se pokusili přimět spolek, aby zastavil své expanzivní ambice, ale diplomatické rozhovory mezi oběma stranami ztroskotaly a vedly k válce. Průběh války Římská armáda pod vedením Metella Macedonica rychle porazila hlavní síly spolku v bitvě u Skarpheie. Poté Římané postupovali na Korint, hlavní město spolku. Římané porazili zbývající achajské síly před hradbami Korintu a poté město brutálně vyplenili. Stejného roku Římané zničili také Kartágo. Následky války Achajská válka znamenala začátek přímé římské kontroly nad Řeckem a konec řecké nezávislosti. Válka také znamenala konec helénistického období. Válka měla také významný kulturní dopad na Řím. Do Říma bylo přivezeno velké množství řeckého umění, kultury a otroků, což urychlilo rozvoj římsko-řecké kultury.
Facebook Twitter