Amorejci Amorejci byli starověkým severozápadním semitským národem z Levanty, který hovořil bronzovým věkem. Počátky a expanze Poprvé se Amorejci objevují v sumerských záznamech kolem roku 2500 př. n. l. Postupně se rozšířili a ovládli většinu Levanty, Mezopotámie a částí Egypta od 21. století př. n. l. do konce 17. století př. n. l. Městské státy Amorejci založili několik významných městských států v již existujících lokalitách, jako byly Isin, Larsa, Mari a Ebla. Později založili Babylon a Starobabylonskou říši. V Egyptě Amorejci také založili Čtrnáctou dynastii v Egyptě v deltě Nilu, která se vyznačovala vládci s amorejskými jmény, jako byl Yakbim. Pravděpodobně byli součástí pozdějších Hyksósů. Jméno Termín Amurru v akkadských a sumerských textech odkazuje na Amorejce, jejich hlavního boha a amorejské království. Bible Amorejci jsou zmíněni v hebrejské Bibli jako obyvatelé Kanaánu jak před, tak po dobytí země pod Jozuem.
Facebook Twitter