Staroperština je jedním ze dvou přímo doložených staroiránských jazyků (druhým je avestánština) a je předchůdcem středoperštiny (jazyka sásánovské říše). Stejně jako ostatní staroiránské jazyky byl svými rodilými mluvčími nazýván ariya (íránský). Staroperština je blízká jak avestánštině, tak jazyku Rigvédy, nejstarší formě sanskrtu. Všechny tři jazyky jsou vysoce flexivní. Staroperština se objevuje především v nápisech, hliněných tabulkách a pečetích achaimenovské éry (cca 600 př. n. l. až 300 př. n. l.). Příklady staroperštiny byly nalezeny na území dnešního Íránu, Rumunska (Gherla), Arménie, Bahrajnu, Iráku, Turecka a Egypta, přičemž nejdůležitějším dokladem je obsah behistunského nápisu (datovaného do roku 525 př. n. l.). V roce 2007 byl při výzkumu rozsáhlého Persepolského pevnostního archivu na Orientálním institutu Chicagské univerzity objeveny staroperské tabulky, které naznačují, že staroperština byla písemným jazykem používaným pro praktické záznamy, a nejen pro královské účely. Písmo Staroperština byla psána staroperským klínovým písmem, které bylo odvozeno od akkadského klínového písma. Staroperské klínové písmo mělo 42 znaků, z nichž 36 bylo fonografických (zastupovalo jednotlivé zvuky) a 6 bylo ideografických (zastupovalo celé slova nebo pojmy). Fonologie Staroperština měla 23 souhlásek a 6 samohlásek. Souhlásky byly rozděleny do tří skupin: neznělé, znělé a aspiravané. Samohlásky byly rozděleny do dvou skupin: krátké a dlouhé. Morfologie Staroperština byla vysoce flexivní jazyk. Jména se skloňovala v osmi pádech (nominativ, vokativ, akuzativ, genitiv, dativ, ablativ, lokativ a instrumentál) a dvou číslech (singulár a plurál). Slovesa se časovala v šesti časech (prézens, imperfektum, aorist, perfektum, plusquamperfektum a futurum) a třech způsobech (indikativ, konjunktiv a imperativ). Syntax Staroperština měla nominativně-akuzativní syntaxi. Podmět věty stál v nominativu a předmět v akuzativu. Sloveso se shodovalo s podmětem v osobě a čísle. Slovní zásoba Staroperština měla bohatou slovní zásobu, která odrážela život a kulturu starých Peršanů. Mnoho staroperských slov se zachovalo ve středoperštině a novoperském jazyce. Význam Staroperština je důležitým jazykem pro studium starověkého Íránu a indoevropských jazyků. Poskytuje cenné informace o historii, kultuře a náboženství starých Peršanů.
Facebook Twitter