Asyriologie (z řeckého Ἀσσυρίᾱ, Assyriā; a -λογία, -logia), známá také jako klínopisné studia nebo starověké blízkovýchodní studie, je archeologická, antropologická, historická a jazyková studie kultur, které používaly klínové písmo. Oborem je predynastická Mezopotámie, Sumer, rané sumersko-akkadské městské státy, Akkadská říše, Ebla, akkadské a říšské aramejsky mluvící státy Asýrie, Babylónie a Seleukovská dynastie, migrující cizí dynastie jižní Mezopotámie, včetně Gutejců, Amorejců, Kassitů, Aramejců, Sutejců a Chaldejců. Asyriologie může zahrnovat neolitické predynastické kultury sahající až do 8000 př. n. l. až do islámského dobytí v 7. století n. l., takže téma je výrazně širší, než naznačuje kořen „Asýrie“. Velký počet hliněných klínopisných tabulek zachovaných těmito sumersko-akkadskými a asyrskými-babylónskými kulturami poskytuje mimořádně rozsáhlý zdroj pro studium období. První města a městské státy regionu (a vlastně světa), jako je Ur, jsou archeologicky neocenitelné pro studium růstu urbanizace. Vědci z asyriologie rozvíjejí znalost dvou hlavních jazyků Mezopotámie: akkadštiny (včetně jejích hlavních dialektů) a sumerštiny. Dále je užitečná znalost sousedních jazyků, jako je biblická hebrejština, chetitština, elamitština, churritština, indo-anatolština (nazývaná také indo-chetitština), říšská aramejština, východní aramejské dialekty, staroperština a kanaanština, pro srovnávací účely a znalost písemných systémů, které používají několik stovek základních znaků. Nyní existuje mnoho důležitých gramatických studií a lexikálních pomůcek. Přestože vědci mohou čerpat z velkého korpusu literatury, některé tablety jsou rozbité nebo v případě literárních textů, kde může existovat mnoho kopií, je jazyk a gramatika často tajemná. Vědci navíc musí být schopni číst a rozumět moderní angličtině, francouzštině a němčině, protože v těchto jazycích jsou publikovány důležité reference, slovníky a časopisy.
Facebook Twitter