Chetitská říše Chetité byli indoevropský národ, který obýval Anatolii (dnešní Turecko) ve 2. tisíciletí př. n. l. a vytvořil jednu z prvních velkých civilizací bronzové doby na Blízkém východě. Původ a historie Původ Chetitů není zcela jasný, ale předpokládá se, že přišli z oblasti severně od Černého moře. V Anatolii se usadili kolem roku 2000 př. n. l. a postupně vytvořili řadu městských států a království. Kolem roku 1650 př. n. l. založili Chetité říši se sídlem v Hattusě (dnes Boğazkale v Turecku). Říše dosáhla svého největšího rozkvětu za vlády krále Šuppiluliumy I. (1344-1322 př. n. l.), kdy ovládala většinu Anatolie, severní Levant a Horní Mezopotámii. Konflikty a úpadek Chetité byli významnou mocností Blízkého východu a střetávali se s dalšími velkými říšemi, jako byla Nová říše egyptská, Středoasyrská říše a Mitanni. V 12. století př. n. l. byla velká část Chetitské říše dobyta Středoasyrskou říší a zbytek byl zničen nově příchozími Frýgy. Po pádu říše se Chetité rozpadli na několik menších nezávislých států, z nichž některé přežily až do 8. století př. n. l., kdy byly dobyty Novoasyrskou říší. Jazyk a kultura Chetité mluvili chetitštinou, která patřila k anatolské větvi indoevropských jazyků. Chetitština je nejstarším doloženým indoevropským jazykem. Chetitská kultura byla ovlivněna okolními civilizacemi, jako byla Mezopotámie, Egypt a Sýrie. Chetité byli známí svým vysokým uměleckým a řemeslným zpracováním. Byli také vynikajícími válečníky a používali pokročilé vojenské techniky, jako byly válečné vozy. Odkaz Chetitská říše byla jednou z nejdůležitějších civilizací starověkého Blízkého východu. Chetité zanechali trvalý odkaz v podobě svých uměleckých děl, architektonických památek a cuneiformních textů. Objev a dešifrování chetitských textů v 19. a 20. století byl zásadním krokem v rozvoji indoevropských studií. Chetitská civilizace je dodnes předmětem zájmu archeologů a historiků.
Facebook Twitter