Kolaps pozdní doby bronzové Kolaps pozdní doby bronzové byl obdobím rozsáhlého společenského zhroucení, které se odehrálo ve 12. století př. n. l., přibližně mezi lety 1200 a 1150 př. n. l. Byl spojen s klimatickými změnami, masovou migrací a ničením měst. Zhroucení zasáhlo rozsáhlou oblast východního Středomoří (severní Afriku a jihovýchodní Evropu) a Blízkého východu, zejména Egypt, východní Libyi, Balkán, Egejské moře, Anatolii a v menší míře Kavkaz. Bylo to náhlé, násilné a kulturně rušivé pro mnoho civilizací doby bronzové a přineslo prudký hospodářský úpadek regionálních mocností, zejména řeckého temného věku. Palácová ekonomika mykénského Řecka, egejské oblasti a Anatolie, která charakterizovala pozdní dobu bronzovou, se rozpadla a přeměnila se na malé izolované vesnické kultury řeckého temného věku, který trval přibližně od roku 1100 do počátku známějšího archaického věku kolem roku 750 př. n. l. Chetitská říše v Anatolii a Levantě se zhroutila, zatímco státy jako Středoasyrská říše v Mezopotámii a Nová říše v Egyptě přežily, ale byly oslabeny. Naopak některé kultury, jako například Féničané, si s úpadkem vojenské přítomnosti Egypta a Asýrie v západní Asii užívaly větší autonomie a moci. Od 19. století byly navrženy konkurenční teorie o příčině kolapsu pozdní doby bronzové, přičemž většina z nich zahrnovala násilné ničení měst a obcí. Patří mezi ně sopečné erupce, sucha, nemoci, invaze mořských národů nebo migrace Dóranů, hospodářské otřesy způsobené zvýšenou výrobou železa a změny ve vojenské technologii a metodách, které přinesly úpadek válečných vozů. Byla také navržena zemětřesení jako příčina, ale nedávný výzkum naznačuje, že zemětřesení nebyla tak vlivná, jak se dříve předpokládalo. Po kolapsu vedly postupné změny v metalurgické technologii k následné době železné v celé Eurasii a Africe během 1. tisíciletí př. n. l.
Facebook Twitter