Džiroftská kultura Džiroftská kultura, známá také jako mezokulturní styl nebo halilrudský styl, je archeologická kultura z rané doby bronzové (3. tisíciletí př. n. l.), která se nachází na území dnešních provincií Sistán a Balúčistán a Kermán v Íránu. Navrhovaným typovým nalezištěm je Konar Sandal poblíž Džiroftu v oblasti řeky Halil. Mezi další významná naleziště spojená s touto kulturou patří Šahr-e Suchte (Spálené město), Tepe Bampur, Espiedej, Šahdád, Tal-i-Iblis a Tepe Yahya. Seskupení těchto nalezišť jako „nezávislé civilizace doby bronzové s vlastní architekturou a jazykem“, která je prostředníkem mezi Elamem na západě a civilizací údolí Indu na východě, poprvé navrhl Jusef Madžídzáde, vedoucí archeologického výzkumného týmu v Džiroftu (jižní střední Írán). Hypotéza je založena na sbírce artefaktů, které byly formálně vykopány a získány od lupičů íránskými úřady; mnoho lidí přijímá, že pocházejí z oblasti Džiroftu (jak uvádějí íránské zpravodajské služby od roku 2001). Charakteristika Džiroftská kultura je charakterizována svou jedinečnou keramikou, která zahrnuje malovanou keramiku s geometrickými vzory a figurálními zobrazeními. Také vyráběli bronzové předměty, včetně zbraní, nástrojů a šperků. Architektura džiroftské kultury byla pokročilá a zahrnovala stavbu měst s velkými budovami a zavlažovacími systémy. Mezi jejich pozoruhodné stavby patří Ziggurat Konar Sandal, který je považován za jeden z nejstarších známých zigguratů na světě. Význam Džiroftská kultura je významná, protože poskytuje důkazy o vysoce rozvinuté civilizaci v Íránu v době bronzové. Její umění, architektura a technologie naznačují, že to byla významná regionální mocnost s rozsáhlými obchodními sítěmi. Objev džiroftské kultury také zpochybnil tradiční pohled na vývoj civilizací v západní Asii. Předtím se věřilo, že civilizace vznikla v Mezopotámii a postupně se šířila do dalších oblastí. Džiroftská kultura však naznačuje, že civilizace se mohla vyvinout nezávisle na různých místech. Kontroverze Džiroftská kultura byla předmětem kontroverzí, protože některé aspekty jejího objevu a interpretace byly zpochybněny. Například někteří vědci zpochybnili autenticitu některých artefaktů, které jsou jí připisovány. Navzdory těmto kontroverzím zůstává džiroftská kultura důležitým archeologickým objevem, který poskytuje nové poznatky o vývoji civilizací v západní Asii. Další výzkum je nezbytný k dalšímu objasnění povahy a významu této fascinující kultury.
Facebook Twitter